Mezi ty nejcennější a nejpůsobivější jistě patří jedinečná barokní křížová cesta v Rudě u Rýmařova. Za návštěvu rozhodně stojí Kaple Navštívení Panny Marie V Lipkách v Rýmařově, která je označována za perlu severomoravského baroka. Zaujme působivým interiérem s nádhernými freskami.

Nález fresek ze 13. století nedávno udělal z kostela v Hrozové na Osoblažsku památku evropského významu. Podobně si své příznivce v našem regionu našla Noc kostelů nebo chrámové koncerty duchovní a varhanní hudby. Snad každá obec či město v našem regionu uvádí jako nejvýznamnější pamětihodnost svůj kostel, kapli, křížovou cestu nebo sochy svatých. Novým projektem je církevní turistika.

„Církevní turistika prezentuje křesťanské církevní památky, poutní místa a další zajímavosti, které mají křesťanskou víru jako společného jmenovatele. Zároveň představuje nové možnosti využití církevních objektů a propojuje křesťanské církevní památky s ostatními doprovodnými aktivitami, které přispívají k obnově duchovních, duševních i fyzických sil," představil nově se rodící oblast turistiky manažer církevní turistiky ostravsko-opavské diecéze Martin Hiltavský.

Vedle zajímavých míst a památek nabízí církevní turistika v našem okrese i ubytování na farách v Andělské Hoře a Malé Morávce. Své poutě v chrámu na Cvilíně v Krnově pořádají motorkáři i myslivci, na mariánské poutě jezdí celé autobusy věřících z Polska i z Německa. Velký zájem návštěvníků se očekává také v neděli 22. května, kdy bude otevřena u Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně Svatá brána Roku milosrdenství.

Svatá brána milosrdenství se otevře také na Cvilíně

Generální vikář ostravsko-opavské diecéze Mons. Martin David v neděli 22. května v 15 hodin otevře na Cvilíně takzvanou Svatou bránu milosrdenství.

Co symbolizuje otevírání Svatých bran? Katolíci v jednotlivých regionech tímto způsobem reagují na Svatý rok milosrdenství, který papež vyhlásil 8. prosince 2015. „Bouřlivé a nepokojné události současné doby podnítily papeže Františka k vyhlášení mimořádného Svatého roku milosrdenství, známého ve Starém zákoně jako Milostivé léto, které bylo vyhlašováno vždy po padesáti letech.

Zaručovalo otrokům svobodu, chudým spravedlnost, ožebračeným navrácení majetku. V současnosti jsou vybrány katedrály a významné kostely na celém světě, v nichž se otvírají takzvané Svaté brány milosrdenství. Lidé mají možnost během Svatého roku milosrdenství projít touto bránou a načerpat síly k osobnímu konání skutků milosrdenství.

Této cti se dostalo i krnovskému kostelu na Cvilíně," popsala Ludmila Čajanová z Krnova důvody, proč se v tomto období katolíci hlásí k myšlenkám Svatého roku otevřením Svaté brány.

„Podobné Svaté brány jsou v mimořádném roce milosrdenství otevřeny v římských bazilikách a katedrálách. Brány milosrdenství jsou otvírány také v katedrálách po celém světě a kromě toho mohou být otvírány i ve významných kostelích.

Jedním z nich se 22. 5. stane kromě frýdecké baziliky a poutního kostela Maria Hilf u Zlatých Hor také cvilínský kostel. Obřad otevření Svaté brány na Cvilíně bude zahájen průvodem z poutního domu k hlavnímu vchodu kostela, kde Mons. Martin David slavnostně Svatou bránu otevře," doplnil za organizátory Libor Rösner s tím, že otevření Svaté brány na Cvilíně bude provázet také slavnostní mše za účasti kněží z celého děkanátu a bratří minoritů.

.

Otevření Svaté Brány v Olomouci provázelo procesí. Podobný obřad 
u příležitosti Svatého roku milosrdenství se odehraje také v neděli 
22. května od 15 hodin v Krnově na Cvilíně. foto: DENÍK / Kristýna Kovaříková

Co jsou skutky milosrdenství

Obřadem otevření Svaté brány se místní katolická církev přímo zapojí do programu Svatého roku, který vyhlásil papež. Věřící mají za úkol projít jednou ze Svatých bran a konat skutky tělesného a duchovního milosrdenství. A jak vlastně křesťané chápou pojem milosrdenství?

Nejstarší vyobrazení skutků milosrdenství najdeme na středověkých freskách v krnovském kostele sv. Benedikta. Byly na zdi kostela namalovány v dobách, kdy mezi věřícími bylo mnoho negramotných, takže prohlížení obrázků při bohoslužbách jim pomáhalo pochopit podstatu křesťanské věrouky a morálky.

„Mezi skutky tělesného milosrdenství patří skutky milosrdenství k bližním, o kterých hovoří Ježíš v Matoušově evangeliu. ,Sytit hladové, napájet žíznivé, oblékat nahé, přijímat cizince, pomáhat nemocným, navštěvovat vězně, pohřbívat mrtvé'. Mezi skutky duchovního milosrdenství patří ‚radit pochybujícím, poučovat nevědomé, napomínat hříšníky, utěšovat zarmoucené, odpouštět urážky, trpělivě snášet obtížné lidi, prosit Boha za živé i mrtvé," citoval Libor Rösner' jak jsou skutky milosrdenství vyjmenovány v Novém zákoně.

A jak mají dnešní katolíci přistupovat k poselství Svatého roku? „Neznám přesná čísla, ale osmdesát procent veškerého bohatství lidstva je v rukou méně než dvaceti procent obyvatelstva. V návaznosti na naše dějiny spásy proto nynější jubileum slouží k tomu, abychom se obrátili, naše srdce se rozšířilo, ještě více přilnulo k Bohu, bylo velkorysejší a láskyplnější.

Svěřím se vám s jedním přáním – pokud se Svatý rok nedotkne našich kapes, není to pravé milostivé léto. Rozumíte?" uvedl papež František v únoru ve své katechezi Svatý rok z biblického pohledu.

Kdy byl papeži vyhlášen Svatý rokSvaté roky: 1518, 1826, 1854, 1858, 1867, 1869, 1879, 1881, 1886, 1913, 1929, 1933, 1954, 1966, 1967, 1983, 1987, 2008 (Rok svatého Pavla), 2015 (Svatý rok Božího milosrdenství)
Otevření Svaté brány na Cvilíně tedy souvisí s v pořadí již 19. mimořádným Svatým rokem v historii. Vyhlášen byl 13. března 2015 papežem Františkem, který k němu vydal encykliku.

Výročí II. vatikánského konciluSvatý rok vyhlásil papež František 8. prosinec 2015 na slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie a potrvá až do 20. listopadu 2016. Vyhlášení Svatého roku 2015 je také připomínkou 50. výročí zakončení II. vatikánského koncilu (1962 až 1965). Ten svolal papež Jan XXIII. jako koncil, který pozmění církev, aby měla co říci současnému světu.

„Chci nechat otevřená okna církve, abychom viděli na lidi venku a oni se zase mohli dívat dovnitř," řekl papež Jan XXIII. o smyslu koncilu. Československé katolíky na tomto koncilu zastupovali také kardinálové Josef Beran a František Tomášek, který shodou okolností deset let před tím, v roce 1951, působil na Krnovsku jako administrátor farnosti Bohušov. Samozřejmě je i na koncilu sledoval tým spolupracovníků StB.

Koncil vyjasnil vztahy mezi modernisty a konzervativci uvnitř katolické církve a zvenčí přinesl především ekumenické sblížení s protestantskou a pravoslavnou církví. Dokonce díky koncilu byla po mnoha staletích zrušena vzájemná exkomunikace, kterou na sebe uvalily východní a západní církve v roce 1054.

Cvilínský kostel měl celoevropský význam

Cvilín nad Krnovem je poutní místo evropského významu.

Cvilínský poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého kříže je spravován krnovským řádem minoritů. Do Krnova přišli minorité v roce 1270. Fundátorem jejich kláštera byl český král Přemysl Otakar II.

Historik Dalibor Prix píše o tom, že jejich působnost přesahovala zvláště ve 14. století nejen hranice regionu, ale i celého českého státu. Jeden z nich, Pavel, syn krnovského fojta Petra, patřil k nejvýznamnějším osobnostem moravsko-slezského pomezí.

Udržoval diplomatické styky s lucemburským dvorem v Praze (roku 1350 byl kaplanem české královny Anny Falcké) a zároveň s uherským královským dvorem (byl rovněž kaplanem uherské královny Alžběty), byl vyslancem uherského krále Ludvíka u papežské kurie.

Tyto styky mu vynesly roku 1351 povýšení na stolec biskupů v Korutanech, později mu císař Karel IV. vyjednal přesun na biskupství bavorské ve Freisingu. Také klášterní kostel Narození P. Marie byl ve své době naprosto mimořádnou stavbou a zůstal vzácnou upomínkou na kdysi živé a takřka celoevropské kontakty Krnova a jeho rodáků.

Ludmila Čajnáková