Křižík byl přesvědčen, že může uplatnit své technické schopnosti při dokončení Moravsko-slezské centrální dráhy z Olomouce přes Krnov do Opavy. Proto byl vídeňským ředitelstvím 28. července 1872 přidělen do Krnova. Získal zde byt a roční plat 700 zlatých plus různé bonusy.

Křižíkova svatba

František Křižík se během svého krnovského pobytu 7. října 1872 oženil s Pavlínou Šulíkovou, dcerou mlynáře z Chrudimska.

Zatímco Křižík v Krnově našel inspirativní práci a vážil si dobře zajištěné existence, jeho mladá paní zdaleka tak spokojená nebyla. V převážně německém Krnově jako Češka nedokázala zapadnout a najít si přátele.

„Manželé Křižíkovi v srpnu 1873 odešli z Krnova do Plzně ze dvou důvodů. Jednak mu tam nabídli ještě lepší plat, ale hlavně za tím bylo naléhání mladé paní Křižíkové. Ta vyrůstala v českém prostředí, takže v převážně německém Krnově se cítila jako cizinec," uvedl krnovský historik Vladimír Blucha.

Křižíkův dům je záhada

Když se Vladimír Blucha v knížkách dočetl, že slavný vynálezce za mlada působil také v Krnově, chtěl se o této jeho životní etapě dozvědět co nejvíc.

Začal si proto dopisovat s Křižíkovým synem, Františkem Křižíkem mladším. „Dozvěděl jsem se od něj spoustu detailů, ale to nejzajímavější dodnes nevíme. Ani od Křižíkova syna, ani z archivů Českých drah nebo z evidence obyvatel se mi nepodařilo zjistit, ve kterém konkrétním krnovském domě Křižíkovi bydleli," zavzpomínal krnovský historik Vladimír Blucha na své pátrání v padesátých letech.

Krnovský vynález

Nevíme sice, kde František Křižík v Krnově bydlel, ale zato známe jeho vynález, na kterém v Krnově pracoval.

V době jeho příchodu olomoucko-krnovská železnice sice ještě nebyla v provozu, ale právě na ní vídeňská firma Bela Egger instalovala telegraf a různá návěstidla.

„Právě majitel firmy Egger při jedné ze svých návštěv Krnova rozpoznal Křižíkův talent vynálezce. Vyzval ho, aby zkonstruoval nový typ vzdálenostního návěstidla ovládaného elektricky. Dosavadní mechanická návěstidla udržovalo v chodu závaží, které museli železniční zaměstnanci jednou za čas zase vytahovat.

Pokud by zapomněli, mohlo dojít k neštěstí. Křižíkovo převratné řešení návěstidla bylo prvním velkým krokem v kariéře tohoto českého vynálezce," popsal Blucha vynález, který vznikl v Krnově.

Křižík umístil pohon návěstidla do železného sloupu. Na jeho dně bylo zařízení, které po dojití závaží dolů otočilo terč návěstidla do polohy „zakázaná jízda" a elektrickým zvonkem přivolalo železničního zaměstnance. Tím byla významně zvýšena bezpečnost železnice.

Křižíkova deska

Vladimír Blucha si uvědomil, že krnovský pobyt měl pro Křižíka velký význam, protože zde jako vynálezce získal sebedůvěru a díky tomu vymyslel ještě několik dalších zabezpečovacích zařízení pro dráhy. Byl vlastně jedním z nejvýznamnějších představitelů české menšiny v rakousko-uherském Krnově.

„Zatímco v mnoha městech mají Křižíkovu ulici nebo po něm pojmenovali park nebo školu, v Krnově taková připomínka chyběla. Protože adresu Křižíkova krnovského bytu neznáme, vznikl nápad umístit jeho pamětní desku na dopravní školu.

Ta je hned u hlavního nádraží, kde Křižík pracoval, a navíc zde studovali budoucí železničáři, pro které by připomínka Křižíkových začátků mohla být velmi inspirativní," zavzpomínal Vladimír Blucha, který byl shodou okolností členem komise pro připomenutí Křižíkova krnovského pobytu.

Okres Krnov zanikl, busta nebude

Z iniciativy okresního úřadu Krnov byla Křižíkova pamětní deska odhalena 28. května 1959.

Význam vynálezce připomenul vedoucí odboru školství a kultury Okresního národního výboru ONV v Krnově Vladimír Zetek. Přihlíželi tomu žáci železničního učiliště, železničáři i zástupci různých institucí.

Původně se počítalo s tím, že pamětní desku brzy doplní také Křižíkova busta. Měl na ní pracovat významný akademický sochař Aleš Rozehnal, který je například autorem památníku u zámku v Branticích. Už dokonce obdržel jako předlohu fotografické portréty Františka Křižíka.

Nikdo tehdy netušil, že okres Krnov do roka zanikne. Byl zrušen v roce 1960 po 110 letech existence. „Sochař se na tu práci těšil a byl pak velmi roztrpčený, když se dozvěděl, že kvůli zrušení okresu Krnov nastal nedostatek financí, takže busta se realizovat nebude," zakončil své vzpomínky Blucha.

Pamětní deska se vrátí

V současnosti Křižíkova deska zmizela pod lešením, protože fasáda dopravní školy se bude zateplovat.

„Pamětní desku určitě chceme na budově po zrestaurování zachovat. Zatím je pořád na budově a řešíme se zhotovitelem její demontáž. Už jsem mluvil s krnovským místostarostou Michalem Brunclíkem a ten slíbil, že město najde peníze na její obnovu a poté by se opět dala na budovu," uzavřel ředitel krnovské dopravní školy Zdeněk Klein.

Pocty Františku Křižíkovi

Praha

V Praze Křižík vybudoval první tramvajové linky a nasvětlil elektřinou fontánu na Výstavišti. Pražané se mu odvděčili tím, že po něm pojmenovali zastávku metra i ulici. Když Křižík v 94 letech zemřel, jeho pohřeb na Vyšehradském hřbitově v roce 1941 se stal v době protektorátu tichou manifestací proti německé okupaci.

Písek

V Písku Křižík vybudoval pouliční elektrické osvětlení. Jsou mu zde vděčni natolik, že mají Křižíkovy sady i památník s Křižíkovou bustou. Shodou okolností krátce poté, co památník poškodili vandalové, se starostou Písku stal rodilý Krnovák Ondřej Veselý.

Plzeň

Ani v Plzni, kde si Křižík otevřel dílnu na výrobu obloukových lamp, na něj nezapomněli. Když zvony oznámily, že Plzeň je Evropské hlavní město kultury 2015, po boku slavných rodáků defiloval také František Křižík jako klíčová osobnost pro Plzeň.

Křižíkovy ulice:

Praha, Ostrava, Brno, Liberec, Benešov, Jihlava, Kladno, Frýdek-Místek, Bechyně, Ústí nad Labem, Boskovice, Jindřichův Hradec, Chomutov, Mariánské lázně, Trutnov, Opava, Karlovy Vary, České Budějovice, Třebíč, Sokolov, Litoměřice, Frenštát pod Radhoštěm atd.