Spatzier starší byl nejvzdělanější krnovský měšťan druhé poloviny 19. století. Farmaceutické vzdělání získal na vídeňské univerzitě, vrátil se do Krnova, praktikoval v lékárně U černého orla a v roce 1835 získal starobylou lékárnu U bílého anděla na hlavním náměstí, která na tomto místě stávala již v 16. století.

Vzdělaný lékárník

Johann Spatzier se v Krnově zapojil do veřejné činnosti, ale soustavně se vzdělával v oblasti mineralogie, botaniky, zoologie a historie. Vytvořil mnohatisícovou sbírku nerostných exponátů, ze které většinu věnoval jako pomůcky řadě škol. Jedinečné jsou jeho sbírky entomologické a zoologické.

Byl v celém regionu jediná osobnost, která zpaměti obsáhla celé dílo geniálního přírodovědce Carla Linného. Stal se také historikem svého rodného kraje – Krnovska. Jeho syn Convall Spatzier (nebo také Konwall) se narodil 6. července 1847 v Krnově.

Od mládí se mu stal jeho otec nedostižným vzorem, takže se vydal bez váhání v jeho stopách. Studoval na německých gymnáziích v Opavě a v České Třebové, kde vynikal studijními výsledky. Po maturitě šel na doporučení otce sbírat farmaceutické zkušenosti k významným lékárníkům do Štýrska a do Vídeňského Nového Města.

Otec jako vzor

Podobně jako jeho otec se přihlásil na Vídeňskou univerzitu, kde rovněž vystudoval farmaceutický obor. Po skončení školy praktikoval nějaký čas ve vídeňských lékárnách, načež se vrátil do Krnova a pomáhal otci. V roce 1883 rodinnou lékárnu převzal. Podobně jako otec se vzdělával a měl také silné přírodopisné a historické zájmy.

Rozšiřoval otcovy sbírky včetně archeologických, které byly získány z vykopávek na vrchu Cvilíně. Rozsáhlé sbírky byly do té doby nevhodně uloženy a připomínaly spíše kabinet školních pomůcek. Convall navrhl jejich rozdělení na oddělení živnostenské (řemeslné) a na umělecko-historické. Proto byl také 25. března 1895 zvolen jako hlavní zakladatel muzea jeho předsedou. Členy byly takové osobnosti, jako například Otto Rieger, stavitel varhan, průmyslník Karl Josephy, ředitel městského úřadu Ignatz Turr či akademický malíř Anton Raida.

Krnovská lékárna U bílého anděla stála v jižní frontě domů na hlavním náměstí a patřila rodině Spatzierově. Na historickém snímku z roku 1900 jde o čtvrtou budovu zprava, jejíž průčelí tvoří v horní části trojúhelník. Na tomto místě byla lékárna již v 16. století. foto: archiv Městského muzea v Krnově

Kolem světa

Jenže Convall Spatzier měl ještě jeden sen, kterého se nechtěl vzdát: toužil vykonat cestu kolem světa. Chtěl své muzejní sbírky rozšířit o exponáty z exotických zemí. Proto se v roce 1897 vzdal předsednictví v muzeu, aby se mohl na zamýšlenou expedici připravit. O rok později byl již v Číně, kde se stal přímým svědkem boxerského povstání, které zde právě vypuklo. Což bylo velmi nebezpečné, protože účastníci povstání, především rolníci, bojovali proti „dáblům z moře“, tedy proti všem cizincům, kteří přijeli do země na lodích a v podstatě ji využívali a kolonizovali.

Convall Spatzier zde byl považován za Rusa. Přes vážné nebezpečí získal v Číně hodně přátel a přivezl z této země velké množství uměleckých, řemeslných (především ale textilních) a historických exponátů. Nejcennější byl rozsáhlý soubor starého čínského porcelánu, který byl považován za natolik cenný a jedinečný, že byl po roce 1950 společně s dalšími předměty získanými Convallem převezen do Prahy.

Convall Spatzier v cestě pokračoval, navštívil desítky dalších zemí, mezi nimi i Spojené státy americké, kde se seznámil s vynálezcem Thomasem Alvou Edisonem, u kterého nějaký čas pobýval. S velkým vynálezcem navázal pevné přátelství.

Nečekaný konec

Po návratu z ciziny se vrátil k otcově lásce – historii – a publikoval o minulosti Krnova řadu článků. Zpracoval také monografii poutního místa na Cvilíně a podrobnou historii tamního kostela. Jeho úspěšné studium historie Krnova však náhle skončilo. Jako vášnivý turista navštívil Jesenicko a u obce Valštejn se mu udělalo nevolno a nečekaně zemřel na zástavu srdce. Stalo se to 21. května 1903.

Jeho tělo pak bylo převezeno do Krnova, kde je Convall Spatzier také pohřben.