Kofola vyráběná mimo jiné i z krnovské vody si na trhu vydobyla pozici národního nápoje apatří k jedněm z mála výrobků, jejichž obliba jim pomohla přežít razantní změnu poměrů, jakou byla sametová revoluce. Dnes se kofola vyváží skoro do celého světa, přesto se výrobní postupy drží v naprosté tajnosti.

Poslední boom přišel s koncem devadesátých let, kdy se Češi začali hromadně vracet k celé řadě socialistických výrobků.Píše se druhá polovina padesátých let. Západní svět již dávno propadl módě tmavě hnědého nápoje s přísadou kofeinu, a i když se nad Evropou zatáhla železná opona, colu chtějí pít i v socialistických zemích.

Vyrobte nápoj podobný tomu americkému!

Výzkumníci v tehdejším Československu dostávají od vlády jasný příkaz: „Vyrobte nápoj podobný tomu americkému, ale z čistě domácích zdrojů!“ Úkolu se ujímá docent Zdeněk Blažek, který je uznávaným farmakognostem (využíval suroviny rostlinného původu pro farmaceutické účely).

„Namíchal vícesložkový sirup obsahující řadu rostlinných a ovocných přísad, doplněný o karamelizovaný cukr, extrakty bylin a s přídavkem kofeinu, který se později stal základem pro nový nápoj,“ vzpomíná dnes již 81letý Jaroslav Knap, který byl tou osobou, jež se v roce 1960 postarala, aby se ze sirupu začala vyrábět dodnes známá kofola.

Největší socialistickou slávu kofola zažila v době normalizace, v sedmdesátých letech. Jenomže porevoluční vývoj přinesl utlumení výroby a z výrobních linek začal proudit jen zlomek někdejší produkce.

Recepturu zná už jen pět lidí

Další boom přišel s koncem devadesátých let, kdy se Češi začali hromadně vracet k celé řadě socialistických výrobků jako je například sladká pasta Pikao či nanuk Míša. Proč k této retro vlně došlo?

„Když se podíváte třeba na šedesátá léta, bylo to nevídané kulturní vzedmutí. V Česku bylo pražské jaro. To je něco neopakovatelného. Lidé se do těchto časů v myšlenkách rádi vrací,“ uvedl dříve Deníku guru české reklamy Jiří Mikeš.

Dnes se kofola vyváží skoro do celého světa, přesto se výrobní postupy drží v naprosté tajnosti. Recepturu zná jen pět lidí. (vj)