V katolickém kostele v Holčovicích byla odhalena pamětní deska, která připomíná dva evangelické kostely 44 let po jejich zničení. Sešli se u ní katolíci a evangelíci, i Češi a Němci, aby společně udělali tlustou čáru za křivdami a nesváry, které v tomto regionu prožívali jejich předkové.

„Zničené evangelické kostely v Holčovicích i ve Spáleném byly součástí mého života. V jednom z nich jsem byl pokřtěn. První velký rozbroj mezi německými katolíky a německými evangelíky se odehrál v tomto údolí před 250 lety. Tehdy příčinou sváru nebyl jazyk ani národnost, ale náboženství lidí, kteří bydleli v jedné vesnici. Jedni i druzí opustili tento kraj při odsunu v roce 1946. Dnes jsou zde shromáždění Češi i Němci, katolíci i evangelíci, protože všichni jsou ochotni ke smíření,“ uvedl rodák Kurt Schmidt, který hovoří česky i německy.

Hned vedle holčovického kostela je škola, ve které učili jeho strýcové. Devadesátiletý Kurt Schmidt se stejně jako oni postavil před katedru, aby holčovickým školákům vysvětlil význam ekumenického a mezinárodního smíření.

„Dávné spory mezi katolickými a evangelickými křesťany už neexistují. Přispěl k tomu i rok 1938, kdy se v Sudetech národní socialismus neboli nacismus projevil jako ohrožení křesťanského způsobu života. Přes 600 duchovních, převážně sudetoněmeckých katolických kněží, skončilo v koncentračním táboře v Dachau. Sdíleli tam stejný osud jako čeští duchovní. V Dachau byl uvězněn například pozdější kardinál Josef Beran,“ uvedl Kurt Schmidt a připomenul, že v nacistických koncentračních táborech zahynula také polovina židovských obyvatel Krnova.

„Po roce 1948 v Československu pronásledování věřících a církve pokračovalo ve znamení marxismu leninismu. Mnohé kostely byly odstraňovány jako připomínky dávných časů. Já sám jsem byl svědkem jak bylo v roce 1973 srovnáno se zemí poutní místo Maria Hilf. O rok později při návštěvě Holčovic jsem musel konstatovat, že už nestojí ani evangelický kostel, kde jsem byl pokřtěn. A že už neexistuje ani sousední kostel ve Spáleném,“ doplnil osobní vzpomínku Kurt Schmidt.

Krnovské náměstí. Ilustrační foto.
Němečtí rodáci se dnes vrací zavzpomínat do Krnova

Kazatel Českobratrské církve evangelické Radovan Rosický připomenul, že kořeny evangelického vyznání na Krnovsku jsou právě v Holčovicích.

„Jsme vděčni holčovickým německým evangelíkům, kteří zde žili pod ochranou rodu Skrbenských z Hošťálkov, že dnes máme v Krnově evangelický kostel. Roku 1782 byl v Holčovicích položen základní kámen evangelického kostela. Děkovná slavnost byla sloužena pro více jak 900 věřících, kteří se radovali z nabyté náboženské svobody. Tento kostel byl zbourán v prosinci 1974, stejně jako kalvínský kostel ve Spáleném. Na jeho věži byl zvon odlitý vídeňským zvonařem, který nesl německý nápis: Jediný Bůh na výsosti. Byl to vzkaz, že jeden Bůh je nás všech, ať už jsme katolíci, evangelíci, nebo se hlásíme k židovské víře. Máme společné základy, které stojí na desateru. Společné desatero máme v bili i v tóře,“ uvedl ve svém kázání Rosický.

Opravy bruntálské nemocnice jsou v plném proudu. Poté, co se úprav dočkal prostor před poliklinikou, přišla na řadu nová fasáda.
Bruntálská nemocnice se opravuje, dočká se i nové fasády