V katolickém kostele v Holčovicích byla odhalena pamětní deska, která připomíná dva evangelické kostely 44 let po jejich zničení. Sešli se u ní katolíci a evangelíci, i Češi a Němci, aby společně udělali tlustou čáru za křivdami a nesváry, které v tomto regionu prožívali jejich předkové.
„Zničené evangelické kostely v Holčovicích i ve Spáleném byly součástí mého života. V jednom z nich jsem byl pokřtěn. První velký rozbroj mezi německými katolíky a německými evangelíky se odehrál v tomto údolí před 250 lety. Tehdy příčinou sváru nebyl jazyk ani národnost, ale náboženství lidí, kteří bydleli v jedné vesnici. Jedni i druzí opustili tento kraj při odsunu v roce 1946. Dnes jsou zde shromáždění Češi i Němci, katolíci i evangelíci, protože všichni jsou ochotni ke smíření,“ uvedl rodák Kurt Schmidt, který hovoří česky i německy.
Hned vedle holčovického kostela je škola, ve které učili jeho strýcové. Devadesátiletý Kurt Schmidt se stejně jako oni postavil před katedru, aby holčovickým školákům vysvětlil význam ekumenického a mezinárodního smíření.
„Dávné spory mezi katolickými a evangelickými křesťany už neexistují. Přispěl k tomu i rok 1938, kdy se v Sudetech národní socialismus neboli nacismus projevil jako ohrožení křesťanského způsobu života. Přes 600 duchovních, převážně sudetoněmeckých katolických kněží, skončilo v koncentračním táboře v Dachau. Sdíleli tam stejný osud jako čeští duchovní. V Dachau byl uvězněn například pozdější kardinál Josef Beran,“ uvedl Kurt Schmidt a připomenul, že v nacistických koncentračních táborech zahynula také polovina židovských obyvatel Krnova.
„Po roce 1948 v Československu pronásledování věřících a církve pokračovalo ve znamení marxismu leninismu. Mnohé kostely byly odstraňovány jako připomínky dávných časů. Já sám jsem byl svědkem jak bylo v roce 1973 srovnáno se zemí poutní místo Maria Hilf. O rok později při návštěvě Holčovic jsem musel konstatovat, že už nestojí ani evangelický kostel, kde jsem byl pokřtěn. A že už neexistuje ani sousední kostel ve Spáleném,“ doplnil osobní vzpomínku Kurt Schmidt.
Kazatel Českobratrské církve evangelické Radovan Rosický připomenul, že kořeny evangelického vyznání na Krnovsku jsou právě v Holčovicích.
„Jsme vděčni holčovickým německým evangelíkům, kteří zde žili pod ochranou rodu Skrbenských z Hošťálkov, že dnes máme v Krnově evangelický kostel. Roku 1782 byl v Holčovicích položen základní kámen evangelického kostela. Děkovná slavnost byla sloužena pro více jak 900 věřících, kteří se radovali z nabyté náboženské svobody. Tento kostel byl zbourán v prosinci 1974, stejně jako kalvínský kostel ve Spáleném. Na jeho věži byl zvon odlitý vídeňským zvonařem, který nesl německý nápis: Jediný Bůh na výsosti. Byl to vzkaz, že jeden Bůh je nás všech, ať už jsme katolíci, evangelíci, nebo se hlásíme k židovské víře. Máme společné základy, které stojí na desateru. Společné desatero máme v bili i v tóře,“ uvedl ve svém kázání Rosický.