Čápi přiletěli do Krásných Louček o víkendu, takže letos se budou jmenovat Erika a Richard. Protože čáp patří k našim největším ptákům a často se usadí v blízkosti lidských sídel, patří jejich migrace k pozorně sledovaným událostem.

Pro ty kteří mají, podobně jako v Krásných Loučkách, na dohled komín nebo stožár s čapím hnízdem, je přílet čápů něco jako návrat starého známého. Lidem jsou čápi blízcí i tím, že jsou monogamní a většinu života žijí v párech, takže jejich věrnost může každý srovnávat se situací ve svém vlastním manželství. Dokonce i mnozí obecní kronikáři už před sto lety poctivě zaznamenávali každoroční návraty čápů jako důležitou událost v životě obce. Čápi se v Krásných Loučkách stali jedním ze symbolů jara, protože se z teplých krajin obvykle vrací už v druhé polovině března.

Většina našich čápů létá v září přes Gibraltar přezimovat na jih Afriky a k nám se vrací koncem března nebo začátkem dubna. Přestože čápi žijí v párech, v období migrace tvoří hejna, takže i v uplynulých dnech se občas naskytla šance jich vidět více pohromadě. „Také amatérští pozorovatelé mohou na stránkách české ornitologické společnosti pomoct při zaznamenávání příletu a odletu čápů.

Je zajímavé, že mladí čápi první rok zůstávají na zimovišti v Africe a k nám se vrací až v okamžiku, kdy jsou připraveni vyvést mláďata. Ne vždy se vracejí do původního hnízda. Někteří mají dokonce v okolí postavená dvě až tři záložní hnízda, ze kterých si vyberou to nejlepší,“ prozradil pár zajímavostí ze života čápů Martin Bodešínský z krnovského střediska ekologické výchovy.

Jako první přilétá samec - většinou stejný, který předchozí rok vyvedl na tomto hnízdě mladé. Musí bránit své hnízdo před ostatními mladými samci, kteří ještě nemají vlastní hnízdo, nebo ho teprve hledají. Čeká zde na samičku, která obvykle přilétá o nějaký den později. Někdy se samec o hnízdo dohaduje se svým potomkem, kterého zde vyvedl.

Nejvzdálenější místo, kde byl pozorován čáp kroužkovaný českými ornitology, je vzdáleno 9400 kilometrů a leží v Jihoafrické republice. Někteří ornitologové se obávali, aby migraci čápů nenarušily boje v Libyi, ale zdá se, že přiletěli v obvyklý čas a v obvyklém množství. První zmínky o hnízdění čápů v Čechách pochází již z roku 1336. Existují dokonce doklady o čapích hnízdech používaných nepřetržitě několik set let.

>> POZNÁMKA DALIBORA OTÁHALA

Kdysi se dětem říkalo, že miminka nosí čáp


V Krásných Loučkách už lidé zaklání hlavy a pozorují pár čápů, který dorazil o víkendu. V obci mají lidé zvyk pojmenovat čápy podle toho, kdo podle kalendáře slavil svátek v den jejich příletu. Tentokrát je to Erika a Richard. Eriky bylo v sobotu 2. dubna a Richarda v neděli 3. dubna.
Tenhle zvyk asi neřeší, kdo je kdo, a protože obvykle samec přiletí jako první, je pravděpodobné, že Erika je on a Richard je ona. Ale mohli přiletět také v jiném dni a mít úplně jiná jména, mohla to být třeba Soňa (28. 3.) a Taťána (29. 3.) nebo Kvido (31. 3.) a Hugo (1. 4.).
Kdysi se dětem říkalo, že miminka nosí čáp. Dnes už je sexuální výchova natolik pokročilá, že by rodiče u dětí s takovými bajkami neuspěli. Ale nejsou právě proto děti o něco ochuzeny?
Dnes děti nevěří na čápa ani na vránu, o rozmnožování ví své. Jsou ochotni věřit snad jen na Ježíška, a to ještě ze zištných důvodů. Dnešní děti už brzy ví, co je to rozvod a nevěra. Snad aspoň ten zvířecí svět je v pořádku.
Koukl jsem do kalendáře na stole. Mám myslivecký s různými údaji. Třeba se tam píše, že od 1. dubna začíná tok tetřívka obecného, od 3. dubna se páří ježci a od 5. dubna je počátek páření káně a jestřába. Tak doufám, že je opravdu ten zvířecí svět v pořádku a netrpí lidskými nešvary. V opačném případě by si měl čáp pospíšit, ať nemá čápice v hnízdě tetřívky či káňata. Aspoň v případě toho ježka může být pan čáp klidný.