Čapí dorostenci z Hynčic jsou zatím stále vitální. Lidé i dospělí čápi s uspokojením sledují, jak jim čápata rostou a sílí před očima. Napětí v jejich holčovickém fanklubu roste. Opravdu se letos podaří čapímu páru šťastně přivést všech pět potomků až k prvnímu výletu z hnízda? To se v Hynčicích zatím ještě nikdy nepovedlo.

Když má lidská rodina nad zahradou čapí hnízdo, prožívá emočně všechny radosti a starosti společně s čapí rodinkou. Hnízdí zde na sloupu od roku 2017.

Dravci i bouřka

Hynčický čapí pár už překonal různé tragédie. Někdy jim mláďata zahubili dravci, a jindy čápata zahynula při bouřce provázené silným větrem a lijákem. Energetici naštěstí holčovické hnízdo na sloupu vysokého napětí už ochránili izolátory, takže aspoň úraz elektrickým proudem zde nehrozí.

"Bylo to smutné, když jsme museli zakopat mrtvá mláďata, co ležela pod hnízdem. Sledujeme weby, kam se hlásí pozorování čapích hnízd, takže máme přehled, jaký je to úspěch, když se všech pět čápat ve zdraví dožije prvního letu. Mláďata si s dospělým čápem nespletete, i když vyrostou do stejné velikosti. Čapí mládě má totiž černý zobák, ale dospělý červený. Jeden z rodičů s červeným zobákem vždy postává na sousedním sloupu elektrického vedení a hlídá hnízdo před predátory. Druhý čapí rodič je někde na lovu, aby mláďata nakrmil. Pro nás už jsou čápi něco jako kamarádi. Sledujeme jejich hnízdění každý den. Podívejte, jak mláďata už roztahují křídla, sotva se zvedne vítr. Takto trénují a posilují křídla na první let," představují své čapí parťáky manželé, kterým se už před lety čapí rodinka zahnízdila přímo nad zahradou rodinného domu.

V Česku žije kolem 3000 čápů, což představuje kolem tisícovky obsazených hnízd. Populace českých čápů je co do počtu stabilní, přestože spousta jich každoročně zahyne hlavně nárazem do drátů elektrického vedení. Přestože první zmínka o čápech na našem území pochází již z roku 1336, v minulosti zde byli tito opeřenci daleko vzácnějším druhem. Česká čapí populace se začala zvětšovat až ve 20. století.

Čapí páry jsou v drtivé většině monogamní, ale už byly zaznamenány případy samce záletníka, který obhospodařoval čápice s čápaty na dvou různých hnízdech. Rodiče si dělí své povinnosti spravedlivě. Střídají se v sezení na vejcích, v lovu, krmení i v hlídání hnízd před predátory. Nejmladší čápata musí jíst co dvě hodiny. Uživit všech pět potomků se rodičům podaří jen v letech, kdy je v okolí hnízda bohatá potravní nabídka a přiměřená konkurence. K přirozeným predátorům čápů patří velké druhy dravých ptáků, jako je orel. Mláďata mohou uhynout také hladem i podchlazením, takže úmrtnost čápat bývá poměrně vysoká. V přírodě se čáp dožívá sotva deseti let, ale v zajetí už byly zaznamenány případy čtyřicetiletého čápa.