Do roku 1944 zabezpečoval duchovní správu v Býkově již zesnulý úvalenský kněz P. Josef Vlček. Dnes je Býkov ve správě krnovského děkanství a bohoslužby se zde konají jen příležitostně. Co víme o zdejším kostele?
MĚLA TO PŮVODNĚ BÝT HŘBITOVNÍ KAPLE
Název obce napovídá, že obec ve středověku proslavil chov skotu. Podle záznamů krnovské děkanské matriky byl do roku 1691 v Býkově malý kostel neznámého patrona. Později zanikl, a tak dlouho nebyl v obci kostel ani hřbitov. Zdejší zesnulí byli pohřbíváni v nedalekém Úvalně.
Obec časem získala povolení od knížecí biskupské konzistoře v Olomouci, že si může postavit hřbitovní kapli a založit hřbitov. Na základě tohoto dokumentu z roku 1767 začala stavba barokního kostela, který byl koncipován jako hřbitovní kaple. Pozemky poskytla majitelka Helena von Weichs.
Stavba byla dokončena před 250 lety. Kostel byl vysvěcen v roce 1768 krnovským děkanem Josefem Saligerem. Současně byla obezděna hřbitovní parcela kolem kostela.
ZÁPIS FARÁŘE HALOUZKY
„Kostel panny Marie Karmelské je 25 kroků dlouhý, 15 kroků široký. Je klenutý v barokním slohu. Uvnitř je vydlážděn břidlicovými deskami. má pět oken. Uvnitř je oltář, který byl roku 1897 renovován. Vnitřek kostela je vyzdoben obrazy Křížové cesty a sochou Matky Boží. Střecha je pokryta břidlicovými taškami. V přední části kostela je dřevěná čtyřhranná věž se třemi okny. Je rovněž pokryta břidlicí. Věž je opatřena dvěma zvony. Větší váží 70 pfuntů a je zasvěcen Panně Marii. Menší má 60 pfuntů a je zasvěcen sv. Josefu. Oba zvony ulil v roce 1786 W. Straub v Olomouci. Na kůru jsou varhany firmy Rieger instalované v kostele v roce 1896. Mají šest znějících rejstříků a jeden manuál. Zásvětný obraz Panny Marie Karmelské byl pořízen v roce 1887 od malíře Alberta Adama,“ popisuje nově vysvěcený kostel farář Halouzka ve farní kronice. Jde o zápis z přelomu 19. a 20. století.
PODĚKOVÁNÍ HRABĚNCE
V zápisu následuje i stručná zmínka o hraběnce Helen von Weichs. Jde vlastně o poděkování dámě, díky které bylo možné realizovat stavbu původně zamýšlenou jako hřbitovní kaple s pohřebištěm.
V době, kdy tento zápis vznikl, měl Býkov 456 obyvatel. Duchovní správou původně patřil pod Krnov. V roce 1786 byla zřízena samostatná lokální kuracie. Po téměř devadesáti letech v roce 1873 byla tato kuracie povýšena na faru. Naproti kostela byla už v roce 1786 postavena budova fary.
VÁLKY PŘIPRAVILY KOSTEL O ZVONY
Býkovského kostela se dotkly události první světové války. V srpnu 1916 mu byl odňat vetší ze zvonů pro válečný průmysl. Nahradil ho v roce 1921 nový zvon o váze 59 kilogramů. Pocházel ze zvonařské dílny Oktavián Winter z Broumova.
Dle dobových záznamů došlo k rozšíření hřbitova do dnešní podoby v roce 1921. O rok později byl na hřbitově postaven pomník obětem první světové války. Připomínal jména mužů z této obce, kteří padli na bojištích. Bylo jich 18. Býkovští farníci vyhlásili sbírku a vybrali na tento pomník 8279 korun.
V roce 1929 dorazilo také do Býkova, Láryšova a Dubnice elektrické osvětlení. Do býkovského kostela zavedla elektrický proud firma Frömel a Kolowrat.
Původní fara byla přestavěna v roce 1938. Následovala druhá světová válka, při které v únoru 1942 opět větší ze zvonů neunikl rekvíraci.
DLOUHO CHÁTRAL, PAK PŘIŠEL O BÁŇ
Po odsunu německých obyvatel býkovský kostel dlouho jen chátral. V polovině osmdesátých let byla z bezpečnostních důvodů značně necitlivě sejmuta poškozená kostelní báň.
OPRAVY KOSTELU VRÁTILY KRÁSU, JE DOMINANTOU
Odborné renovace se kostel dočkal až v letech 2004 a 2005. Byla zde vyměněna střecha a vyrobena nová věž včetně báně. Ta byla zhotovena podle fotografií té původní. Opravy pokračovaly i v roce 2008, kdy došlo k obnovení venkovních omítek, oken a dveří.
Býkovský kostel se změnil k nepoznání. Aspoň zvenčí. A to je dobře. Dnes už je kostel sice využíván minimálně k původním náboženským účelům, ale zato je důstojnou a nepřehlédnutelnou dominantou v centru Býkova-Láryšova.
Ladislav Martikán