Ve své přednášce vysvětlil, jak buddhismus ovlivňuje mezilidské vztahy. V závěru vyzval přítomné, aby se soustředili na vnímání vlastního dechu špičkou nosu, odložili nepraktické a rušivé myšlenky a pokusili se zapojit do společné buddhistické meditace, aby něco z přednášené teorie prožili na vlastní kůži.

„Motivem jednání každého člověka je snaha dosáhnout štěstí. Buddhismus ukazuje cestu, jak nehledat pomíjivé štěstí ve věcech kolem sebe, ale trvalý pocit harmonie v sobě. Někdo pocítí štěstí, když vyjde slunce, a jiný třeba, když si koupí novou televizi nebo když splatí hypotéku. Meditací můžeme dosáhnout stavu, kdy žádný takový podnět ke štěstí nepotřebujeme. Stačí si uvědomit, že štěstí je stav mysli. Svět je takový, jak ho lidé prožívají,“ zahájil přednášku Jaroslav Pešta.

V besedě poněkud překvapil posluchače tím, že buddhisté Diamantové cesty jsou poměrně liberální a tolerantní v otázkách vegetariánství. „Vegetariánství je pro praktikování buddhismu samozřejmě nejvhodnější cesta, ale není to nezbytná podmínka. Vycházíme z toho, že absolutní dobro neexistuje a člověk se každodenně musí rozhodovat mezi větším a menším zlem. Zabíjení se totiž nikdo z nás nevyhne. Každá naše procházka do přírody stojí život desítky brouků a mravenců, a když pijeme čaj, můžeme se zamyslet nad tím, kolik živočichů muselo zahynout na čajové plantáži při jeho ošetřování a sklizni,“ vysvětlil svým posluchačům Pešta.

Přednáška Jaroslava Pešty vycházela z knihy Buddha a láska dánského lamy Oleho Nydahla, která se věnuje otázkám lásky, partnerství, manželství, rodiny nebo sexuality z pohledu buddhismu.

„Lidé praktikující buddhismus bývají šťastnější nejen obecně v životě, ale také ve vztazích. A když se přece jen rozejdou, nemají problém s bývalým partnerem přátelsky komunikovat. Díky meditacím se stávají vyrovnanějšími. Práce s myslí jim umožní získat zdravý a praktický pohled na svět,“ uvedl Jaroslav Pešta.