„Úder blesku na podzim minulého roku poškodil vedení elektřiny tak, že bude potřeba technicky náročnější oprava, nespíš včetně vyhloubení vedení nového kabelu. Technické služby poptávají opravu, která bude provedena, jakmile to umožní počasí,“ popsal aktuální situaci mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.

Sbírka na osvětlení

Vše začalo tím, že Společnost pro obnovu Uhlířského vrchu vyhlásila veřejnou sbírku na osvětlení. Současně bruntálští zastupitelé schválili na rok 2004 částku 300 tisíc korun na montáž kabelů směřujících k Uhlířskému vrchu.

Základní kámen poutního kostela Panny Marie Pomocnice byl na Uhlířském vrchu položen v roce 1654, takže sbírku na osvětlení v roce 2004 místní rovněž vnímali jako „narozeninový dárek" k 350. výročí známé dominanty Bruntálu.

K pantáctinám si mohla rozsvítit kostel

Patnáctiletí dostávají občanský průkaz jako symbol, že se už se naplno stali občany ČR se všemi právy a povinnostmi. Organizátoři slavnostního rozsvícení si tehdy uvědomili, že první minutou 1. května 2004 se také Česká republika stane právoplatným členem Evropské unie.

Podařilo se jim najít slečnu Kateřinu Zifčákovou, která jako jediný občan města Bruntálu 30. dubna 2004 dosáhne patnácti let. Organizátoři si vyžádali souhlas její i jejích rodičů, že na Uhlířském vrchu po půlnoci slavnostně stiskne vypínač nového osvětlení.

Symboliku okamžiku umocnila česká hymna Kde domov můj a Beethovenova Óda na radost, která je hymnou Evropské unie, v podání Smíšeného pěveckého sboru Bruntál.

Uhlířský vrch svítil už před válkou

Historici upozorňují, že půlnoční slavnost na Uhlířském vrchu 1. května 2004 nebyl první pokus o nasvětlení kostela. Už před válkou v roce 1930 osvětlení na Uhlířském vrchu zajišťovaly čtyři silné žárovky na čtyřech sloupech.

V poválečném období nastal odsun původních obyvatel Bruntálu. Čeští dosídlenci si teprve budovali vztah k předválečné historii města. Vládnoucí komunistická ideologie k církevním památkám často přistupovala z pozice ateismu. Poutní kostel na Uhlířáku zpustl a vandalům už nic nestálo v cestě.

V díle zkázy pokračovala okupační armáda. Sovětští vojáci na Uhlířském vrchu přímo před kostelem pořádali opilecké pikniky a táboráky spojené s rožněním. Zdevastovaný kostel byl brzy plný nápisů v azbuce.

Sotva se musela sovětská vojska odsunout z Bruntálu, v roce 1993 vznikla první iniciativa pro obnovu poutního kostela a jeho okolí.

Význam Uhlířského vrchu si uvědomil také bruntálský řezbář František Nedomlel, který přišel na myšlenku vyřezat z ušlechtilého dřeva zastavení Křížové cesty. Tabulky na jeho zastaveních dnes připomínají nejen jména donátorů, ale také odkud pochází použité dřevo a kameny.

Astronom upozornil na světelný smog

Díky amatérskému astronomovi a fotografovi Janu Kondziolkovi si obyvatelé Bruntálu, zastupitelé i příslušné orgány začali po pěti letech provozu uvědomovat, že kostel intenzivně nasvícený celou noc není příliš ekonomické ani ekologické řešení. Takzvaný světelný smog nesvědčí životnímu prostředí, zvířatům, ani těm, kdo chtějí na noční obloze pozorovat hvězdy.

Jan Kondziolka se svými nočními záběry Uhlířského vrchu se zúčastnil fotosoutěže „Svieťme si na cestu…nie na hviezdy!" Tu vyhlásili slovenští astronomové právě proto, aby šířili osvětu v problematice světelného znečištění.

„Město rozhodnutím rady zkrátilo nasvícení kostela na Uhlířském vrchu s omezením od půl jedné hodiny noční do pěti hodin do rána, což je čas, kdy efekt z nasvícení není příliš velký,“ informoval o změnách mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek v roce 2015 s tím, že zkrácená doba nasvětlení kostela přinese městu také finanční úspory.

Kvůli zásahu bleskem se Uhlířský vrch i s kostelem loni zase ponořil do tmy, jaká zde panovala před vstupem Česka do Evropské unie 1. května 2004.