Výzkum v okolí a uvnitř kamenné věže v uplynulých týdnech přinesl řadu mimořádných objevů. V sondě ve svahu pod baštou objevili archeologové příkop, který mohl být součástí městského opevnění ve druhé polovině 13. století, tedy v době, kdy byl Bruntál založen. Přibližně z té doby zde byly nalezeny i keramické střepy a další drobné předměty.

Pozůstatky hradeb, které archeologové odkryli o několik metrů dále, v části mezi panelákem a baštou, jsou ale mladší. Najít důkazy o tom, že vznikly krátce po založení města Bruntálu, se sice nepodařilo, ale i tak jde o mimořádný nález. Měly totiž neobvyklé konstrukční řešení.  close Archeolog František Kolář ukazuje starostovi města Bruntálu Martinu Henčovi objevy uvnitř bašty - pozůstatky hradební zdi a původní věže. info Zdroj: Foto: MÚ Bruntál, se souhlasem zoom_in Archeolog František Kolář ukazuje starostovi města Bruntálu Martinu Henčovi objevy uvnitř bašty - pozůstatky hradební zdi a původní věže.

Přibližně stejně stará a tehdy podobně významná města v regionu, jako jsou Hlubčice (dnes v Polsku) a Krnov byla chráněna dvoumetrovými zdmi, doplněnými systémem půlválcových věží.

Aktuální nález v Partyzánské ulici ale tyto vlastnosti nemá. Hradební zeď je široká pouze 85 až 90 centimetrů a k jejímu vnitřnímu líci jsou přiloženy hranolové pilíře.

Zřejmě tedy šlo o hradbu s ochozem na obloucích, tedy stavební typ, který nebyl pro české země ve středověku obvyklý.

Jak uvedl František Kolář z Národního památkového ústavu v Ostravě, byl tento druh staveb typický spíše pro některé oblasti v Německu. Dodnes jsou úseky takto řešené hradby dochovány například v Norimberku.

„Je nutné konstatovat, že tato hradba je mladší než ze 13. století a typem provedení není v českých zemích obvyklá. Na základě doprovodného keramického materiálu je pravděpodobné, že hradba, kterou jsme zde odkryli, je hradbou z konce 15. nebo přelomu 16. století. Zdá se, že její výstavba je důsledkem válečných událostí během česko-uherských válek v 60. až 70. letech 15. století. V roce 1474 táhlo vojsko uherského krále Matyáše Korvína na Opavsko a Krnovsko proti straníkům českého krále Vladislava Jagellonského. V rámci kampaně nebyl obležen jen Krnov, ale řada dalších měst a hradů v regionu, mimo jiné byl dobyt i Bruntál,“ přiblížil tehdejší události v kontextu nových objevů František Kolář.

Původní opevnění města, archeologickým výzkumem prozatím nedoložené, tak mohlo být v této souvislosti poškozeno či pobořeno a posléze – alespoň v některých úsecích – nahrazeno novou hradbou. close Archeoložka Jana Brhelová s obrázkem bašty z doby, kdy sloužila k bydlení. info Zdroj: Foto: MÚ Bruntál, se souhlasem zoom_in Archeoložka Jana Brhelová s obrázkem bašty z doby, kdy sloužila k bydlení.

V interiéru bašty archeologové odkryli pozůstatky stejné subtilní hradební zdi, s pilíři při vnitřním líci, které mohly prostřednictvím oblouků vynášet hradební ochoz. Archeologové zde objevili i důkazy o tom, že součástí předpokládané hradby s ochozem na obloucích byla původně půlválcová věž, která hradbu předstupovala, a v interiéru měla kruhový nebo oválný půdorys.

„Vypadá to ale, že při nějakém pozdějším válečném střetu mohlo dojít k poškození této původní hradební věže a její nahrazení baštou, která zde v torzu stojí dodnes,“ doplnil František Kolář.

Archeolog připustil, že mohlo jít pravděpodobně o období třicetileté války, konkrétně dobytí města v březnu 1648 švédským vojskem generálmajora Millera. Zdivo současné bašty je o polovinu subtilnější, než bylo zdivo původní věže.

Předpokládané střílny pro palné zbraně vzaly bohužel za své v souvislosti s pozdější adaptací bašty k obytným účelům. Jejich původní tvar lze tedy pouze odvodit na základě soudobých analogií.

V souhrnu odkryl archeologický výzkum kus historie města Bruntálu a otevřel také řadu otázek, na které nelze jednoznačně odpovědět.

„Archeologický výzkum městských hradeb v Bruntálu je teprve na svém začátku a doufám, že se na základě spolupráce s městem Bruntál podaří ve výzkumech pokračovat. Aktuální výzkum přinesl zjištění týkající se části někdejšího severovýchodního hradebního obvodu, kde byla někdy na přelomu 15. a 16. století vybudována v českých zemích nepříliš obvyklá hradba s ochozem na obloucích,“ sdělil archeolog.

Dodal zároveň, že to neznamená, že se na základě tohoto konkrétního zjištění v daném místě dá zevšeobecňovat a předpokládat tento typ hradby kolem celého obvodu města. „Například úsek novodobě upravované hradební zdi na západě historického jádra města, v sousedství zámku, dává vzhledem ke své proměnlivé šířce tušit, že se zde kromě mladší hradby mohou nacházet rovněž pozůstatky oné předpokládané hradební zdi z druhé poloviny 13. století. Ale to by mohl prokázat pouze pokračovací archeologický výzkum v těchto místech,“ vysvětlil František Kolář.

Bašta v Partyzánské ulici je významnou historickou stavbou města Bruntálu, které se řadu let snaží zpřístupnit ji veřejnosti. Aktuální archeologický výzkum byl zapotřebí kvůli plánované rekonstrukci bašty.

„Záměr využití bašty má za sebou první etapu přípravy. V té následujcí budeme hledat způsoby, jak tyto nové velmi zajímavé informace archeologů prezentovat nejen v rámci cestovního ruchu,“ konstatoval starosta Bruntálu Martin Henč.

Podobný názor má i místostarosta Petr Rys: „Aktuální výsledky bádání o historii hradeb a bašty samotné nás překvapují novými a novými poznatky. Předpokládám, že v brzké době bude zahájena příprava projektu, který bude zahrnovat zpřístupnění bašty a jejího okolí s připomenutím hradeb a hradebních ochozů, jež zde mohli stát v patnáctém století.“

Osmisté výročí od svého založení slavilo město Bruntál v roce 2013. Bruntál datum založení města vyvozuje z takzvané Uničovské listiny. Zakládací listina krále Přemysla Otakara I. z roku 1223 totiž uničovským občanům zaručovala stejná práva, kterých požívali už deset let předtím občané v Bruntále. Z toho se dá vyvodit založení města Bruntálu v roce 1213.