Systém Einheit v Branticích byl poslední svého druhu. Byl vyroben v době, kdy československé pohraničí zabralo Německo. „Zvýšení válečné výroby na Krnovsku zvýšilo nároky na propustnost železnic, což byl hlavní důvod pro pořízení zabezpečovacího zařízení Einheit. Asi to ale mělo také psychologický efekt jako propaganda. Byl to vzkaz německému obyvatelstvu: podívejte se, jak Československo Sudety zanedbávalo, ale teď s námi přichází změna k lepšímu. Německo a říšské dráhy na vás myslí, a proto investují i v Branticích,“ popsal Josef Juřeník ze Železničního muzea moravskoslezského konstelaci roku 1939, když na nádraží v Branticích nainstalovali Einheit.

Výpravčí Jana Rudinská v neděli 30. června vypravila v Branticích poslední vlak pomocí systému Einheit. Pak se trať uzavřela a začala rekonstrukce a modernizace.

Do Brantic dorazili drážní hasiči, aby několikatunový kolos demontovali a převezli nákladním vagonem do ostravského muzea. Společně s ním opustila Brantice také historická návěstidla. „Původní takzvaná pruská návěstidla byla v Branticích v provozu společně s novějším typem. Ten původní se pozná podle kruhu na konci ramene. V roce 1999 vlivem koroze jedno pruské návěstidlo upadlo a bylo nahrazeno návěstidlem novodobého typu. Bude jich škoda. Fandové železnic o nich dobře věděli,“ uvedl historik Dalibor Zlomek.

Rozebrat unikátní Einheit a naložit ho jeřábem na vagon trvalo hasičům přes tři hodiny. Po odstrojení vážil přes 3,5 tuny.

Hasiče překvapilo, jak zlehka se po 80 letech uvolnily šrouby, kterými byl Einheit připevněn k podlaze. „Historickou budovu není možné rozebrat, aby se jeřáb dostal až k tomu zabezpečovacímu zařízení. Proto jsme ho vyzvedli pomocí heverů na takové pojízdné vozíky, které se jako sáně pohybují po našich speciálních kolejnicích. Tak jsme ho postupně dostali ven, mimo budovu,“ popsal velitel jednotky drážních hasičů Jan Vilašek, jak probíhalo takzvané nakolejování.

„To víte, že nám všem, co jsme jezdili přes Brantice ještě na parních lokomotivách, při tom ukápla slza. Mizí další kus světa, který jsme znali, ve kterém jsme celý život pracovali. Až tu místo té krásné řemeslné práce dají počítače, určitě to bude dobře fungovat, ale už to nebude ta starobylá železniční klasika, co jsme zdědili po našich předchůdcích,“ uvedl strojvedoucí v důchodu Vojtěch Rozehnal.