Co ale s kubíky kvalitního železobetonu? Základy nedokončených sil zmizely z Kostelce až nyní. Sousedům po nich zbyly jen vzpomínky a zaprášená úroda na zahrádkách.
„Nejspíš ty drahé demoliční stroje a linku na drcení betonu chtěli využít naplno, protože běžely několik týdnů od rána do večera. Umíte si představit, že bydlíte na klidném místě v Kostelci u řeky Opavy, a jednou ráno zjistíte, že hned za plotem máte něco jako kamenolom nebo betonárku? Při tom ani nevíte, jak dlouho ten pach a hluk ještě budete muset snášet. Podívejte se, jak máme zaprášené maliny a vlastně celou zahradu. Tak znehodnocenou úrodu ani nemá cenu sklízet,“ zlobí se sousedka z Mlýnské ulice.
Krnovská sila na archivních snímcích z roku 2003
Fotogalerie: Nedokončená sila v Krnově 2003
„Chápu, že jednou se to odstranit muselo, ale proč nás o tom záměru nikdo neinformoval předem? Například kolem stavby obchvatu Krnova jistě taky byla spousta prachu a hluku, ale každý v Krnově věděl, kdy to skončí a kam může nahlásit případné problémy,“ doplnila obyvatelka Kostelce.
Učitelé ve škole, která sousedí s areálem, si jednání s majitelem areálu pochvalují. Dostali informace v dostatečném předstihu. Věděli, co je čeká, tak mohli dát dětem instrukce, aby neotvíraly okna a přednostně využívat třídy na opačné straně budovy. Navíc škola stojí nad obilnými sily, takže hluk a prach z demolice ani moc nenarušoval vyučování. Navíc v červenci přišly prázdniny.
Centrální sila už nepotřebujeme, ale jak stavbu zastavit?
Zemědělské zásobování a nákup (ZZN) byla v době socialistického Československa národní podnik, který měl kromě jiného na starosti centrální skladování zemědělské produkce státních statků.
V plánovaném hospodářství konkurence neexistovala, takže socialistické zemědělství založené na státním monopolu přálo vzniku velkých organizací, které hospodařily na obrovských lánech a potřebovaly opravdu velké centrální sýpky. Místních se nikdo neptal, když se v Kostelci začaly budovat základy pro gigantická sila na dvanáct kilotun obilí, neboli na 12 milionů kilogramů.
Po Sametové revoluci se zejména vznikající Strana zelených, a také mnozí krnovští občané, pustili do kritiky tak necitlivého projektu. Přestože v Kostelci stavba sil už byla v plném proudu a v základech obilných sil skončily miliony korun a tisíce kubíků betonu, na zasedáních zastupitelsva se rozhořely vášnivé debaty zda je ještě reálné tento projekt zastavit.
Kronikář: Projekt sil prosadil tlak orgánů KSČ
„Původně tato stavba nebyla Městským národním výborem (MěNV) povolena a místo toho byl pro sila navrhován vhodnější prostor u Červeného Dvora. Přes orgány KSČ ale byly vyvinuty takové tlaky, že MěNV stavbu nakonec povolil a ta v roce 1989 započala. Proti této stavbě se ozývaly hlasy občanů, kteří poukazovali na to, že silo bude nepříznivě ovlivňovat okolí a to prachem, hlukem a autoprovozem k silu. Nepříznivě byla hodnocena také skutečnost, že vysoké věže budou působit neesteticky v těsném okolí kostela a školy,“ zdokumentoval krnovský kronikář Vladimír Blucha reakce veřejnosti na tento projekt v dobách rodící se demokracie.
Celkem se náklady na výstavbu sil odhadovaly na 42 milionů korun československých, což byla vzhledem k tehdejším cenám a výdělkům nepředstavitelná pálka. V červenci 1990 už bylo z této částky proinvestováno 24 milionů korun.
Přesto byla stavba zásahem MěNV zastavena ve vysokém stupni rozpracovanosti. Zemědělský a zásobovací závod jako investor ještě zkusil žádat o obnovení výstavby, ale vzhledem k očekávané transformaci dosavadního modelu zemědělství převládl názor, že tak gigantická sila v budoucnosti už ani nebudou potřeba. Dokončení stavby bylo definitivně zamítnuto na jaře 1991. Základy sil jako smutné memento zůstaly v Kostelci do července 2023.
„Městské zastupitelstvo přijalo návrh odboru životního prostředí na konečné řešení problému rozestavěných obilných sil v Kostelci. Před dvěma lety se rozhodlo dosti riskantně stavbu zastavit. Nyní byla se Závodem zemědělského zásobování uzavřena písemná smlouva o předání staveniště městu. Dvanáct betonových kruhů bude zavezeno a nahoru uložena ornice. Haly slouží jako sklady. Tak byl úspěšně završen spor ochránců životního prostředí a zachráněno dobré prostředí ve středu Kostelce,“ napsal krnovský kronikář v roce 1993.
ODKAZY
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/krnov-nerealizovane-projekty-obri-sila-kulturni-pamatky.html
https://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/zustalo-jen-na-papire-20160306.html
