Kompostárnu odsoudili unisono všichni do jednoho.

Obyvatelé Guntramovic na svých internetových stránkách guntramovice.cz začali zveřejňovat případy kompostáren z okolí Jihlavy, Bohumína, Zábřehu nebo Boskovic, které obtěžují své okolí zápachem nebo porušují provozní řád. Projekt guntramovické kompostárny je jim podezřelý také kvůli zjevně předraženému pozemku. Město zaplatí podstatně vyšší cenu, než jak parcelu ohodnotil znalecký posudek.

Současný majitel pozemku Dalibor Hanes z Úvalna před pár lety kupoval zemědělskou půdu v Guntramovicích v cenách kolem 35 tisíc korun za hektar. Dnes chce po Krnovu za jeden hektar 1,5 milionu korun.

„Čím víc se zajímám o projekt kompostárny, tím víc sílí pocit, že tu něco smrdí. Pozemek, který má být ornou půdou, nejdřív město Krnov nynějšímu majiteli zhodnotilo změnou územního plánu a teď ho chce od něj koupit, přestože na Krnovsku vlastní stovky hektarů jiných městských pozemků. Varovali jsme zastupitele, že uděláme vše, abychom stavbě kompostárny zabránili. Pokud uspějeme, bude městu předražený pozemek k ničemu," komentoval situaci Miloslav Alčer z Guntramovic, který zorganizoval petici proti kompostárně.

„Cena pozemku, který je veden jako orná půda, je podle znaleckého posudku asi milion korun. Majitel, pan Hanes, zvýšil svou nabídku na 1,5 milionu korun. Tato cena byla předložena na zasedání zastupitelstva a to odkup pozemku za tuto částku schválilo," odpověděla občanům z Guntramovic na jejich dotazy krnovská starostka Alena Krušinová.

Přestože jde o ornou půdu, podle starostky byla část pozemku v územním plánu vymezena jako zastavitelná pro technické zabezpečení obce. „Výstavba kompostárny je výslovně uvedena v regulativech. V územním plánu je vymezen i koridor pro napojení kompostárny na stávající komunikaci," doplnila ve svém stanovisku starostka.

Podle ní hledání vhodného pozemku trvalo několik let.

Guntramovičtí chtějí zorganizovat exkurzi do kompopstáren, přestože o tom, jak funguje hospodaření s bioodpady v praxi, mají jasnou představu už dnes. Dokládají to otřesnými fotografiemi z guntramovického statku. Přestože u Guntramovic je vytyčeno ochranné pásmo vodního zdroje, zemědělci neutrácejí za převoz zdechlin do kafilerie a uhynulá zvířata prostě zahrabou do hnoje.

.

Hnůj z guntramovického statku se liší od běžného hnoje tím, že obsahuje kromě slámy a močůvky také zdechliny zvířat. Takto například vypadal hnůj vyvezený z Guntramovic na svahy nad Krnovem kolem Mořského oka. foto: Deník/Fidel Kuba

„Z kravína se potkani, myši a nejrůznější hmyz už teď rozlézají do všech stran. Pokud nám sem začnou svážet bioodpad z celého Krnova, bude havěť expandovat geometrickou řadou," komentoval Miroslav Alčer fotoreportáž o tlejících zdechlinách na guntramovickém statku, kterou zveřejnil na webové stránce alcer.galerie.cz.

„Vodu máme ze svých studní, teplo ze svých kotlů, plyn nakupujeme v lahvích a místo napojení na čističku ošetřujeme vlastní septiky a jímky. Nedovolíme, aby naše studny a občanská vybavenost, kterou si zajišťujeme sami bez pomoci města, byla znehodnocena kompostárnou. Proč by se zrovna sem měl svážet bioodpad z celého Krnova?

Kromě produkce místního statku už teď tu máme plno odpadu, který vznikl mimo Guntramovice. Kousek od nás skladují odpad krnovské teplárny a všude kolem je spousta černých skládek," uzavřel Miloslav Alčer, který se obává, že až se Guntramovice změní ve smetiště Krnova, zdejší nemovitosti značně ztratí na hodnotě.

.

Obyvatelé Guntramovic mají s organickým odpadem negativní zkušenosti už dnes, takže o žádný další bioodpad nestojí. Miloslav Alčer zveřejnil fotodokumentaci jak zemědělci hospodaří s biologickým odpadem na guntramovickém statku a jak si dokážou poradit s uhynulými zvířaty i bez kafilérie. foto: Miloslav Alčer