Koncem války byl zničen most přes řeku, který spojoval Krnov s Bližčicemi. Když se před 120 lety v Bližčicích narodil Alfons Tracki, bylo ještě možné přejít po tomto mostě do Krnova na Bližčickou ulici. Od soboty 5. listopadu mohou být čeští, polští i němečtí katolíci z našeho regionu obzvlášť hrdí na Alfonse Trackého.

Tento den byl Tracki v albánském městě Shkodra oficiálně blahořečen.

KNĚZ POPRAVENÝ KOMUNISTY V ALBÁNII

Alfons Tracki byl jedním ze 38 mučedníků, kteří byli v Albánii popraveni komunistickým režimem pro svou křesťanskou víru a jako mučedníci byli 5. listopadu slavnostně blahoslaveni.

Otec Alfonse Trackého byl důstojník, a také pro syna plánoval vojenskou kariéru. Musel se smířit s tím, že si zvolil kněžské povolání. Po studiu teologie ve Vídni byl roku 1925 vysvěcen na kněze. Díky svým jazykovým schopnostem našel uplatnění v severní Albánii, kde se věnoval pastoraci dětí a mládeže. Založil zde pro ně kulturní a sportovní sdružení Viribus Unitis.

Díky své znalosti němčiny Alfons Tracki za druhé světové války pomohl vyjednat propuštění řady Albánců, kteří skončili jako zajatci nebo vězni v rukou wehrmachtu. Po válce mu tyto zásluhy nebyly nic platné.

Ve třicátých letech se Tracki několikrát setkal s Ahmetem Zogu, který byl postupně albánským premiérem a prezidentem, a po obnovení monarchie se stal také albánským králem. Tento aristokrat se sice narodil v muslimské rodině, ale svou náboženskou toleranci deklaroval tím, že při korunovaci přísahal na korán i na bibli.

Král Zogu I. za války musel z Albánie emigrovat a uchýlil se do exilu v Anglii.

POVÁLEČNÁ ALBÁNIE

Po válce se v Albánii dostali k moci komunisté Envera Hodži, který se choval jako diktátor a zavedl jeden z nejtvrdších režimů v Evropě. Během této éry byla Albánie izolovaná země podobně jako dnes Severní Korea. Komunistický režim zde oficiálně zakázal náboženství a zničil spoustu křesťanských i islámských památek.

Albánie se tak stala první a zatím jedinou oficiálně ateistickou zemí.

ZATKLI HO, KDYŽ NESL SVÁTOST RANĚNÉMU

Navzdory hrozícímu nebezpečí statečný kněz Alfons Tracki odmítl opustit své ovečky a zůstal v Albánii ve farnosti Pulaj. Během komunistického převratu byl svědkem partyzánských bojů, které zde probíhaly.

Alfons Tracki byl zatčen dne 25. června 1946. Jeho proviněním bylo to, že podal svátosti šestadvacetiletému katolíkovi, který byl vážně zraněný při boji proti komunistickým partyzánům a schovával se před nimi v horách.

Po krátkém procesu před vojenským soudem byl Alfons Tracki odsouzen k trestu smrti za protikomunistické aktivity, jak komunisté interpretovali podání svátosti umírajícímu člověkovi. Byl zastřelen 18. července u hřbitoví zdi ve vesnici Shkoder. Dodnes nevíme, kde skončilo jeho tělo.

Svatý stolec oznámil, že papež František podepsal dekret, na jehož základě budou 5. listopadu 2016 beatifikováni neboli blahořečeni kněží, kteří byli zavražděni nebo umučeni v letech 1945-1974 v komunistické Albánii. Na seznamu 38 jmen nechyběl ani rodák z Bližčic Alfons Tracki.

OSLAVY BLAHOŘEČENÍ UŽ CHYSTAJÍ V BLIŽČICÍCH

V Bližčicích na svého blahořečeného rodáka nezapomněli. Řada bližčických farníků i zdejších rodáků odsunutých do Německa sledovala proces jeho blahořečení až po sobotní slavnost v Albánii.

Polští katolíci chystají na počest svého krajana Alfonse Trackého speciální oslavy, které se odehrají v sobotu 12. listopadu pod vedením biskupů z Opole.

Co je to beatifikace neboli blahořečení

Zesnulí křesťané, kteří žili příkladným způsobem, mohou být církevně uctíváni, jakmile je uzavřen proces blahořečení neboli beatifikace. Kromě svatosti života jsou další podmínkou blahořečení i zvláštní důkazy milosti Boží, například zázrak na přímluvu těchto spravedlivých.

Na rozdíl od kanonizovaných svatořečených světců, které uctívají katolíci po celém světě, nemá statut blahoslavených v církvi univerzální platnost. Většinou je omezen na diecézi, zemi nebo určité společenství. Blahořečení ale často bývá předstupněm kanonizace, neboli prohlášení za svatého.

Prohlášení za blahoslaveného znamená, že se církev zaručuje, že daná osoba je v nebi, takže je možné ji prosit o přímluvu, prokazovat jí úctu a třeba jí zasvětit kostel či oltář.