Krajský úřad poslal do dalšího řízení záměr zemědělce Tadeusze Vaculy na bioplynovou stanici v Krásných Loučkách. V Bohušově, kde chce podobné zařízení vybudovat zemědělec Josef Vendolský, byla svolána schůzka na obecní úřad 23. února. Současně se objevují také protesty a petice proti bioplynovým stanicím.

Co způsobilo boom bioplynu?

Jak vlastně vznikl současný bioplynový boom? Energetický regulační úřad (ERÚ) potvrdil, že ze všech typů obnovitelných zdrojů energie loni největší rozmach zaznamenal právě bioplyn. Zda bude trend bioplynových stanic pokračovat také letos, zajímá zemědělce a občany také v našem regionu. Zemědělci by chtěli vyrábět plyn ze siláže, senáže, obilí, kejdy a podobných produktů rostlinného i živočišného původu, zatímco občané se obávají zápachu, hluku, dopravní zátěže.

Česká inspekce životního prostředí při posuzování bioplynových stanic nejčastěji upozorňuje na nedostatečné plány pro případ havárie a také nemá jasno v tom, zda budou zemědělci zodpovědně nakládat s takzvaným digestátem neboli s tuhými zbytky, které v bioplynové stanici zůstanou po uvolnění bioplynu jako odpad. Digestát lze sice vyvézt na louky a na pole jako hnojivo, ale na nevhodném místě může snadno znečistit potoky i podzemní vodu.

Bioplyn, vítr, voda nebo fotovoltaika?

Zatímco rozmach solárních elektráren se mírně zpomalil, a počet větrných a vodních elektráren začíná stagnovat, bioplynové stanice jsou na vzestupu. Jaké jsou příčiny?

Zatímco v roce 2010 se díky státní podpoře instalovaný výkon slunečních elektráren zčtyřnásobil, loni už masivní rozvoj fotovoltaiky přibrzdilo zpřísnění podmínek pro solární investory. Přestože sluneční energetika výrazně zpomalila tempo a podíl větrných i vodních elektráren téměř stagnoval, díky pobídkám loni odstartoval boom bioplynových stanic.

Brzy se objevily obavy, že nedomyšlená podpora bioplynu zdraží elektřinu ještě víc než fotovoltaika. Ministerstva zemědělství a průmyslu a obchodu se sice pokusila zrušit dotační programy na bioplyn, ale nový ministr zemědělství Petr Bendl zase přehodil výhybku a loni v listopadu bioplynové pobídky obnovil.

Nadpoloviční většinu z dotací na obnovitelné zdroje pohltí fotovoltaika, přestože se solární elektrárny podílí na výrobě proudu jen z jedenácti procent. Dotace na bioplyn víc odpovídají realitě. Dotace na bioplynové stanice tvoří 12,5 procenta příspěvků na obnovitelné zdroje, a na výrobě proudu se podílejí z devíti procent.

Co na bioplyn říkají sousedé?

A jak na bioplyn reaguje veřejnost v našem regionu? Proti umístění bioplynové stanice v Krásných Loučkách protestovali místní občané formou petice, pod kterou se sešlo 108 podpisů. „Studie rozptylu se opírá o statistiku z roku 2009, kdy hodnocení vyhovovalo hygienickým normám. V současné době se nám rozptylové podmínky jeví jako silně zhoršené, ať už ze subjektivních dojmů, nebo na základě dat prezentovaných v médiích.

Nedovedeme si představit nepřetržitý chod tří 330 kW motorů. Z laického hlediska je to stejné, jako kdyby tam bylo v provozu pět až sedm nastartovaných nákladních aut,“ stojí v petici, kterou mezi spoluobčany v Krásných Loučkách zorganizoval petiční výbor v čele s Lenkou Bravencovou.

Bioplyn v Bohušově a v Rusíně

Podobné parametry má i bioplynová stanice Bohušov. Sousedé by si měli pohlídat termín, kdy mohou vznést připomínky a námitky tak, aby byly v územním řízení zohledněny. Bohušovská bioplynová stanice má být postavena mezi řekou Osoblaha, potokem Hrozová a osoblažskou úzkokolejkou.

Kogenerační jednotka, která spalováním bioplynu bude vyrábět elektřinu a teplo, předpokládá elektrický výkon až 1000 kW. Jen samotný silážní žlab na vstupní surovinu má mít rozlohu téměř hektar. K tomu je potřeba vybudovat také nejrůznější sklady, jímky, šachty, manipulační plochy, teplovod, plynovod i technickou budovu pro obsluhu.

V Rusíně už příprava bioplynové stanice pokročila nejdál. Přestože zde Dagmar Hackenbergová zopakovala argumenty odpůrců bioplynu a zasedání zastupitelstva bylo dost bouřlivé, Václav Říha nakonec zastupitele přesvědčil o prospěšnosti svého záměru.