Biopaliva ze zemědělských plodin mohou vytvářet až čtyřnásobek emisí skleníkových plynů než standardní ropná paliva jako benzin a nafta. Uvádí se to v dokumentu, který musela uvolnit Evropská unie poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informaci donutila agentura Reuters.
Evropská unie si stanovila cíl získávat do roku 2020 deset procent pohonných hmot z obnovitelných zdrojů, stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k žádnému podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje.
Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva totiž často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech.
Analýza, kterou Evropská komise k údivu pozorovatelů odstřihla od nedávné souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kilogramů z běžné nafty nebo benzinu.
Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta
z americké sóji, kde nepřímé emise v důsledku změn využiti krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kilogramu CO2 na gigajoule. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje produkovaného v jihovýchodní Asii.
Již minulý měsíc komise zveřejnila jinou zprávu, podle níž více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a podkopat ekologickou schůdnost biopaliv. Česká republika se už přitom zavázala dostat podíl biopaliv ještě letos na 5,75 procenta. (čtk)
