Sobotní jarmark v Karlově Studánce se proto odehrával podle hesla „Vlna není odpad, je to surovina“. Organizátory totiž byly Svaz chovatelů a ovcí a koz z. s. a Klub zpracovatelů vlny a jiných přírodních materiálů.

Stánky lemující lázeňskou kolonádu nabízely zboží z vlny. Program zahájila přednáška o zpracování ovčí vlny, což je jedna z nejstarších lidských dovedností.

„Zpracování vlny na Jesenicku se věnují především malí podnikatelé. Vlna se nevykupuje tak jako před patnácti roky, kdy přijel k velkochovatelům ovcí kamion, aby vykoupil vlnu. Hodně prádelen ovčích vln zkrachovalo, a proto ji už ve velkém nemá kdo prát. Setkáváme se s tím, že si malochovatelé pořizují ovce jen za účelem spasení trávy, aby ji nemuseli kosit,“ popsal situaci Roman Křenek, jeden z organizátorů akce.

Také v Karlově Studánce zkoušeli nechat berany spásat trávu, ale občas se k lidem chovali agresivně, a tak se od této praxe muselo upustit. „Velkochovatelé se v současné době orientují na jehněčí maso. My máme zakázku 40 i 50 jehňat na maso každý rok,“ doplnil Roman Křenek.

ATRAKCE: STŘÍHÁNÍ OVCE SAXANY

Pro diváky byla připravena ukázka stříhání Valašské ovce Saxany. „Ve velkochovech stříhají denně sto až sto třicet kusů. Používají při tom opěrné pásy jako prevenci bolesti zad. Ovce se zbavují vlny až po prvním roce života. Stříhání je nebolí a zároveň s ním se dělá také pedikúra a manikúra. Já jim stříhám paznehty zahradnickými nůžkami, protože vyjdou levněji než ty ovčí a hlavně se tak rychle neničí. Ovce, které se pasou v místech, kde je štěrk nebo skály, si kopýtka obrousí, těm je stříhat nemusím,“ doplňuje Roman Křenek s tím, že vlna se po ostříhání roztřídí, vypere, vyčeše, barví a až pak je připravena na další zpracování.

Diváci se dověděli, že lanolín je látka podobná vosku, která je výborná desinfekce, čistí rány, likviduje záděry a ovčí srsti chrání zvíře před deštěm, mrazem a zraněním ze stříhání.

„V Jeseníkách je nejrozšířenějším chovným plemenem ovcí Cigája a pak křízenci ovce Merino“, sdělila šlechtitelka ovcí Daniela Dziková.

PŘEDENÍ NA KOLOVRÁTKU A SOUTĚŽE

U následných Vlnohrátek pět žen předlo na dřevěném kolovrátku. Některé z nich předly vlnu bosou nohou, protože v ní měly lepší cit než v ruce. Další soutěžící pak přemotávali vlnu do klubíčka, háčkovali po dobu dvou minut a poslední Vlnohrátkou bylo házení klubíčka do košíku.

„Přijeli jsme do Karlovy Studánky jen kvůli této akci. Soutěžila zde i naše dcera. Vše je úžasné a moc se nám tu líbí, celkově ta příroda a atmosféra. Skvělé bylo stříhání oveček. Je to tady návrat zpět k přírodě,“ řekla Lucie Kahounová ze Starého Kolína.

KOZÍ MOHÉR NEOBSAHUJE LANOLÍN

Kromě jesenických vystavovatelů výrobků z ovčí vlny zde byli i jejich kolegové z Beskyd anebo Prahy. Jedním z lákadel byly i výrobky z mohéru angorské kozy. „Mohér je nejteplejší přírodní vlákno, ale neobsahuje lanolín jako vlna. Je suché. Dělí se do šesti tříd od nejjemnějšího až po hrubý stupeň. Tkají se z něj textilie od spodního prádla až po vrchní oděvy a dělají se z něj i koberce. Je to výborný izolant a nesráží se,“ vysvětlila Hana Plšková jedna z vystavovatelek.

Andrea Martínková