Do jednání mezi insolvenční správkyní zkrachované Slezské komerční slévárny SKS a Městem Krnov nečekaně vstoupil další hráč: Strojosvit. Pozemek pod Vrchlického ulicí sice patří SKS, ale nově se ukázalo, že v dobách privatizace byla asfaltová vozovka rozdělena na dvě části. Půlku asfaltu na ulici vlastní slévárny SKS a druhou Strojosvit.

Divné vlastnické vztahy trápí místní

Když se slévárnám SKS přestalo dařit, obyvatelé Vrchlického ulice to hned poznali podle neprohrnutého sněhu. Technické služby Města Krnova zimní údržbu na soukromém pozemku provádět nemohou. Proto místní trnuli, aby se po krachu sléváren nedostala silnice na Vrchlického ulici do rukou spekulantů.

Město se snaží situaci vyřešit

Město Krnov už dva roky jedná s insolvenční správkyní SKS o koupi pozemku pod Vrchlického ulicí, která je jedinou příjezdovou trasou k mnoha bytům i formám.

Vývoj v posledních dnech vypadal nadějně, protože insolvenční správkyně SKS dostala nabídku pouze jediného zájemce. A tím je Město Krnov. Koupě byla na spadnutí, když se o svá práva na těchto pozemcích přihlásil také Strojosvit.

„Koupě pozemku už byla s insolvenční správkyní dojednána, ale Strojosvit nám v tom trochu nadělal guláš. Oznámil, že pozemek pod ulicí sice opravdu patří slévárnám v konkurzu, ale část asfaltové vozovky, která je na něm položená, patří Strojosvitu. Respektive patří majiteli Strojosvitu, kterým je společnost Svit Enterprises," prozradila krnovská starostka zastupitelům, jak se situace vyvíjí dál.

Strojosvit silnici prodá a přidá most

Společnost Svit Enterprises předložila doklady, že „asfalt" neboli těleso silnice na prodávaném pozemku opravdu patří Strojosvitu. Naštěstí také Strojosvit má zájem napravit podivné majetkové a pozemkové vztahy v této oblasti. Nelogické majetkové poměry na Vrchlického ulici jsou dědictvím socialismu, kdy všechno patřilo všem.

Strojosvit nabídl městu asfaltovou vozovku za odhadní cenu, která je pro Město Krnov přijatelná.

„Stavělo se zde v dobách hlubokého socialismu, kdy všechno bylo státní, takže si nikdo nelámal hlavu s vlastnickými vztahy. Svit Enterprises věrohodně dokázal, že komunikace je jeho. Nikdo z nás nechce promarnit šanci to uzavřít jednou provždy. Připravujeme dohodu, která bude výhodná pro slévárnu v konkurzu, pro občany, pro město i pro Strojostit. Ať už je to z krku," popsala východisko letitého problému starostka Krušinová.

Strojosvit při této příležitosti nabídl Městu Krnov také parkoviště a most přes řeku Opavu. „Tuto nabídku musíme konzultovat s Povodím Odry a zjistit, jaký je technický stav mostu a zda splňuje protipovodňové parametry. Je nutné, abychom si vyložili karty na stůl a dohodli, jak konkrétně proběhne prodej," uzavřela starostka.

Poznámka: Co přinese novela?

Minulý týden mě zaujaly dvě zprávy. Sotva město Krnov oznámilo, že zbývá už jen krůček, aby odkoupilo pozemek pod Vrchlického ulicí od zkrachovalé slévárny SKS, hned se ozval Strojosvit. Vytáhl dokumenty, podle kterých mu ve Vrchlického patří část asfaltové vozovky. Strojosvit svůj díl silnice nabídl městu Krnov za odhadní cenu, ať má komunikaci pěkně komplet pohromadě i s pozemkem.

A to už se dostávám ke druhé zprávě, podle které od 1. ledna začne platit nový občanský zákoník, který zavede povinné slučování vlastníka pozemku a vlastníka staveb stojících na něm. Hezčí případ logického slučování silnice Strojosvitu s pozemkem slévárny do rukou města Krnova bych nevymyslel. Kdyby byli všichni tak rozumní jako město Krnov, insolvenční správkyně slévárny a Strojosvit, tak novelu občanského zákoníku snad ani nepotřebujeme.

Nový zákoník se vrací ke staré zásadě, že „povrch ustupuje půdě". Jinými slovy zvýhodní majitele pozemků na úkor vlastníků staveb. S nadsázkou se dá změna shrnout do zkratky: vlastník půdy bere vše, co na ní stojí. Problémy se čekají hlavně u kapliček, božích muk a křížků u cest, které stojí na pozemcích soukromých zemědělců. V bývalých Sudetech je většinou vlastník drobných sakrálních staveb neznámý, takže připadnou majiteli pozemku. Je jen na něm, jak s nimi naloží. Svaz měst a obcí se obává, že pro zemědělce je příliš velké pokušení rozšířit ornou plochu na úkor bezprizorních památek, které mohou z naší krajiny zmizet docela.

Osvícené obce vymyslely fintu, jak polní kříže a kapličky bez majitele ochránit. Na úřední desce kapličku, kříž či boží muka zveřejní jako ztracenou věc. Pokud se k nim do šesti měsíců nikdo nepřihlásí, stávají se majetkem obce, kterou už majitel pozemku ve svém rozhodování nemůže obejít.