Děti se speciálními vzdělávacími potřebami se stejně jako děti v běžných základních školách učí podle školního vzdělávacího programu, který jim učitelé individuálně upravují. Krnovská škola a školka Slezské diakonie díky zavádění expresivních terapií do výuky umožní dětem prožít čas ve škole trochu jinak.
V krnovském Centru celoživotního vzdělávání Slezské univerzity v Opavě byli někteří učitelé proškoleni v arteterapii a muzikoterapii. Nyní mohou dětem s poruchami učení v praktické škole, ale i těm s kombinovanými vadami a těžším stupněm postižení ve speciální škole zprostředkovat intenzivní prožitky.
„Pro děti s těžkým postižením jsou podle mě tyto terapeutické techniky a metody důležitější než rozumová výuka. Když už dostaly do vínku tak nepříznivý osud, tak by ve škole měly prožít hezké chvíle právě díky arteterapii a muzikoterapii. Když v rytmu hudby hýbou tělem, jak jim to postižení dovolí, to jsou pro ně nejsilnější momenty.
Pobyt ve škole by měl být spojený s radostí ze života. Takové prožitky jim tyto terapie umožňují," uvedla Zdeňka Mičanová, jedna z pedagogů, kteří mají zavádění expresivních terapií do výuky v MŠ a ZŠ Slezské diakonie na starosti.
Terapie škola zavedla v září 2013. Od té doby je u žáků patrný pokrok ve schopnosti soustředit se na systematickou práci a schopnost uvolnit se při relaxačních technikách. Funguje to i u dětí, které bývají velmi neklidné. Je pozorovatelné i zlepšení koordinace pohybů a jemné motoriky.
Arteterapii používají učitelé jako aktivizační metodu většinou hned zrána, aby se děti uvolnily a vyjádřily své emoce pomocí abstraktního obrazu, který tvoří holýma rukama. Mohou tak vnímat strukturu barvy, její teplotu a hustotu.
„Malují se abstraktní věci v různých barevných kombinacích, které si děti samy zvolí. Abstrakce jsou v arteterapii efektivnější než konkrétní věci, které pak žáci mezi sebou porovnávají. V tomto případě odpadá touha po zavděčení se, děti se mě už neptají, jestli je obrázek hezký a zda je lepší než ten spolužákův," řekla učitelka praktické školy v Hlubčické ulici Pavla Stuchlíková.
„Arteterapie slouží mimo jiné také k uvědomování si hranic vlastního těla, proto necháváme děti malovat dlaněmi, je to zároveň taková automasáž pro děti, které běžně neudrží tužku," doplnila ji kolegyně ze speciální školy na SPC Veronika Nováková.
V rámci projektu, který financuje Evropská unie i stát, si škola pořídila hudební nástroje, jako je dešťová hůl, bubny djembe, zpívající mísy, ústní harfu, nebo oceánový buben, které při muzikoterapii používají učitelé i děti. Některé děti se na ně těšily, některé, zejména ty s poruchami autistického spektra, se jich zpočátku obávaly. Postupně si ale všechny děti společné muzikoterapie zamilovaly.
„Smysl hudebních terapií je v uvědomění si svého těla díky zvukům a vibracím. Důležitý je emoční prožitek z hudby a doprovodného příběhu a také prodlužování doby klidu v relaxační poloze. Pro někoho bylo velice těžké si lehnout, zavřít oči a jen poslouchat. Některé děti to zezačátku vydržely třeba jen dvě minuty, ale pak se i ty neklidné naučily relaxovat," prozradila Veronika Nováková.
Barbora Klečková
