Armáda v Jeseníkách testovala schopnost přežít a školáci radost z pololetního vysvědčení spojili s dováděním na sněhu. Tyto dvě události se protnuly v Karlově Studánce na akci Den s armádou. Děti, mládež, ale i lyžaři a lázeňští hosté si mohli popovídat s vojáky co obnáší služba v armádě a současně obdivovat armádní techniku, výstroj i zbraně.
Parkoviště zabraly transportéry Dingo, Pandur a Iveco. Před lázeňským domem Libuše byl pro veřejnost připraven zajímavý program ve stanech i pod širým nebem. K armádě patří střelba, ale z bezpečnostních důvodů není možné dětem nabít ostrou munici. Proto vojáci nabídli školákům aspoň lukostřelbu.
,Vtipálci se hned vojáků ptali, zda kromě luků a šípů má armáda ve svých zbrojních skladech také oštěpy, palcáty a meče. Vojáci ochotně nechali kluky potěžkat si pušky i pistole bez nábojů, ale bodáky dali z rukou jen neochotně. Přece jen jsou od výroby laserem broušené, a málokdo z civilistů je připravený zacházet s takovým ostřím.
Školáci ve sněhu hledali miny, zkoušeli si nasazovat plynové masky, sebeobranu nebo práci s mapou. Ti, jenž mají rádi stavebnice, žasli, že také vojáci se učí ze špalíčků stavět pohotovostní úkryty pro družstvo, aby pak uměli stejné konstrukce vyrobit i v reálném měřítku z neroubené kulatiny. Na ošetřovně vojáci ukazovali dětem první pomoc při úrazech. Když namaskovali na figuranta otevřenou zlomeninu, krev mu z rány doslova cákala.
Vojáci díky dětské bezprostřednosti dostávali i velmi osobní otázky: „Už jste byli v opravdické válce? Už jste po někom stříleli? Zažili jste, jak někdo zaútočil na vás? Jaké to je, když musíte někoho zabít? Už jste viděli, jak někdo ve válce opravdu umřel?“