Demolici za téměř čtyři miliony korun finančně podpořila Evropská unie v rámci programu zaměřeného na podporu využívání brownfields, neboli starých opuštěných průmyslových areálů. Dotace pokryla 92,5 procenta nákladů. Karnola jako budoucí muzeum textilnictví nebyla zvolena náhodně.

Tato bývalá textilka skrývá v objektu přádelny unikátní vzorkovnu dezinaturu a také kompletní archiv látek, které byly v Krnově vyráběny v průběhu 150 let. Budova přádelny s dílnou na vývoj nových vzorů látek – dezinaturou byla loni prohlášena za Národní kulturní památku (NKP). Skrývá strojní vybavení, na kterém lze sledovat vývoj textilních strojů během uplynulých dvou století.

Karnola, která je také známá pod původními názvy továrna Alois Larisch nebo Larisch a synové, se dostala na seznamu NKP do opravdu vybrané společnosti. Společně s ní získalo statut NKP například archeologické naleziště Dolní Věstonice, ze kterého pochází nejslavnější umělecké dílo paleolitu Věstonická venuše, lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních, kostel v Poličce s rodnou světničkou Bohuslava Martinů, nebo dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě.

Z okresu Bruntál je na seznamu NKP například bruntálský zámek. Česko má celkem 274 národních kulturních památek. Status kulturní památky přiznává ministerstvo kultury, ale národní kulturní památky v mnohem přísnějším režimu ochrany už vyhlašuje vláda. Areál bývalého ředitelství Karnoly zakoupilo město Krnov v roce 2007 se záměrem vybudovat nadregionální muzeum varhan a textilu a další doprovodné provozy.

„Město Krnov, které je vlastníkem nejcennější části areálu továrny Larisch a synové, si je vědomo výjimečnosti průmyslové architektury, technického mobiliáře i archivu vzorkovny. Je na tom založen také projekt města na využití objektů pro vybudování muzea textilnictví. Prohlášení části areálu za národní kulturní památku přispělo k posílení zájmu o záchranu jedinečného dokladu industriální historie Slezska,“ potvrdila krnovská místostarostka Renata Ramazanová.

Protože odhadované náklady na rekonstrukce objektů se pohybují ve stovkách milionů korun, město projekty realizuje postupně a maximálně při tom využívá dotačních titulů, které jsou vyhlašovány. Již na zpracování studie proveditelnosti poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj 160 tisíc korun. Další prostředky město získalo v rámci přeshraniční spolupráce s Polskem.

Za ně byly v roce 2010 provedeny záchranné práce za čtyři miliony korun na budově přádelny, v níž se nachází vzorkovna, která bude základem textilního muzea. Město již má zpracován ideový koncept expozic a projektovou dokumentaci stavebních úprav.

„Dílna vzorkovny dezinatura, v níž se navrhovaly vzory vyráběných tkanin pro jednotlivé sezony, je unikátem. Je dochována ve stavu „posledního pracovního dne“ s funkčním hlavním a i pomocným technickým zařízením, s rozpracovanými vzory a také s bohatou sbírkou vzorníků látek, z nichž nejstarší pochází ze 70. let 19. století.

Zařízení dílny tvoří dva prstencové skací stroje, útkový soukací stroj, dva ruční žakárové tkalcovské stavy, dva mechanické člunkové a dva mechanické žakárové tkalcovské stavy, vytloukací strojky pro vzorovací karty ke stavům, dřevěné snovadlo, stoly pro sešívání karet a další. Stáří jednotlivých strojů se dosud nepodařilo přesně určit, ale budova, ve které se dílna nachází, byla vystavěna v roce 1900,“ popsala dezinaturu Michaela Ryšková v publikaci Sdílné město, kterou vydal Národní památkový ústav.