Celý měsíc výkop zakrýval stan, pod kterým za každého počasí probíhal archeologický výzkum. „Díky záměru města nahradit na krnovském náměstí běžné kontejnery na smetí podzemními nádobami, jsme mohli odkrýt poměrně velký prostor v místech dřívějšího Horního náměstí. To bývalo veřejným prostorem již v dobách založení Krnova ve 13. století,” vysvětlil vedoucí výzkumu František Kolář, proč je tato lokalita pro archeology tak zajímavá.

Archeologové předpokládali, že pod současným povrchem náměstí narazí na různé typy dláždění a zbytky dávné infrastruktury veřejných prostor. „Mohla tam být například odvodňovací koryta, studny či dřevěný vodovod. Kromě veřejné studny jsme ale na žádnou jinou infrastrukturu nenarazili,“ konstatoval František Kolář.

Co se však týká systému vrstev, tam splnil výzkum očekávání archeologů. Odkryli dobře dochované původní souvrství až po geologické podloží. Na původním půdním pokryvu mohli zmapovat dobře viditelné vyježděné koleje od povozů, což je památka na středověký provoz v těchto místech, ještě nebylo náměstí vydlážděno.

Archeologové našli i nejstarší zpevnění povrchu náměstí, které představoval prostý kamenný posyp z druhé poloviny 13. století.

„Je evidentní, že tuto úpravu, která usnadnila komunikaci, město dlouhodobě udržovalo, protože přetrvala až do 16. století. To už byl povrch náměstí stabilizován regulérní dlažbou z valounů uložených do písčitého lože. S touto povrchovou úpravou mohla časově souviset rovněž přestavba přilehlého domovního bloku. Část základového zdiva jednoho z těchto domů jsme naším výzkumem rovněž zachytili,“ řekl archeolog.

Rovněž ze 16., popřípadě 17. století pochází také nalezená studna. Stejně starý je i zahloubený rozměrný kvadratický objekt, v jehož zásypu byla objevena rovněž kovářská struska. „Protože jsme po obvodu objektu narazili na systém sloupových jam, pravděpodobně jde o pozůstatek nadzemní konstrukce. Předpokládáme, že se jednalo o dřevohliněnou stavbu se suterénem, která stála bezprostředně před průčelím jednoho z městských domů na náměstí,” vysvětlil Kolář. Jakou funkci mohl mít tento objekt, není úplně jasné. Mohlo by se například jednat o kovářskou dílnu.

„Tyto provozy, stejně jako ostatní řemesla využívající oheň, byly kvůli riziku požárů považovány za nebezpečné, takže musely být většinou na základě rozhodnutí městských rad vymístěny mimo obytnou zástavbu,. Pokud to skutečně byla kovárna, nejspíš stála mimo dům a kovář v ní poskytoval své služby projíždějícím formanům,“ nastínil možnou interpretaci tohoto nálezu archeolog.

Všechny nálezy, mezi než například patří středověká podkova, klíček z 16. až 17. století a zejména středověké i novověké keramické střepy, nyní budou archeologové zpracovávat na svém specializovaném pracovišti a následně publikovat. Výsledky porovnají s dosavadními znalostmi o historii Krnova. „Aktuální výzkum na náměstí a výsledky předloňských výzkumů v ulicích U Požárníků, U Fortny a Školní umožňuje lépe pochopit vývoj veřejných prostor,“ uzavřel vedoucí archeologického výzkumu.