Archeologický výzkum Národního památkového ústavu probíhal od roku 2014 v sousedství krnovského kostela svatého Ducha, mezi ulicemi Soukenickou a Barvířskou. Jak napovídají současné názvy krnovských ulic, dříve zde bývala barevna Soukenické společnosti.

Barvířství je pouhým zlomkem z bohaté historie krnovského textilnictví, které kdysi bývalo hlavním zdrojem bohatství města i zdrojem práce pro většinu Krnovanů.

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ U ARCHEOLOGŮ

Archeologové už druhým rokem v Krnově vedou takzvané zjišťovací a záchranné výzkumy, které předchází plánované revitalizaci areálu Barvířská. Pomocí sond archeologové už nahlédli do hloubky kolem dvou metrů, aby zjistili, jaké stopy historie zanechala pod zemí.

Už ve středu budou mít zájemci příležitost tuto historii blíže poznat. Ostravské pracoviště Národního památkového ústavu zde od 15 do 16.30 hodin pořádá Den otevřených dveří archeologického výzkumu.

„Na místě bývalé barevny Soukenické společnosti v Krnově si návštěvníci budou moci prohlédnout nálezy probíhajícího výzkumu z bezprostřední blízkosti. Odborný výklad zajistí pracovníci ostravského pracoviště Národního památkového ústavu," pozval zájemce ředitel ostravských památkářů Michal Zezula.

„Archeologové postupně odkryli pozůstatky městské hradební zdi, dlážděnou hradební uličku i koryto mlýnského náhonu. Dále samozřejmě také objekty související se zaniklou barevnou Soukenické společnosti," doplnil Michal Zezula.

BARVÍŘI ZDE BARVILI UŽ ZA TŘICETILETÉ VÁLKY

Barvení tkanin má v této krnovské lokalitě velmi dlouhou tradici a prošlo zajímavým vývojem.

Písemné prameny poprvé dokládají zmínku o domě barvířského cechu v období třicetileté války. Dům přiléhal z vnější strany k městské hradbě a využíval vodu z mlýnského náhonu. Jeho místo v 19. století po demolici hradeb zaujal již průmyslový barvírenský provoz.

Dochované archivní materiály svědčí o jeho průběžné modernizaci, i když podstata zůstávala stále stejná. Kádě s barvířským roztokem se plnily vodou z náhonu a zahřívaly, přičemž se časem měnil způsob vytápění. Stejně tak počet, rozmístění, tvar a velikost barvířských kádí.

Ve starších etapách byly umístěny pod podlahou barevny v obezděných jámách. Nálezy z historie města v Krnově zůstanou.

Díky poloze uvedených technologických zařízení pod povrchem terénu zůstal popsaný průmyslový provoz pod suťovými zásypy velmi dobře dochován pro současný výzkum a dokumentaci.

„Připravovaný projekt revitalizace areálu počítá s prezentací archeologicky odkrytých zděných konstrukcí formou půdorysné stopy v novém dláždění. Uvažuje se také o zastřešení a zpřístupnění části areálu," uzavřel Michal Zezula.

Gabriela Mathiasová