„První osídlení v USA je datováno kolem roku 1608. Tou dobou už tři sta let na území dnešního Česka byly univerzity, hrady i zámky. To ještě Spojené státy americké jako takové neexistovaly," řekl František Rechtorik.

V zámoří žije směsice nejrůznějších národů. Kulturu USA utvářeli Španělé, Portugalci, Francouzi, Angličané, ale i Švédové, Portorikánci či Kubánci. „Připadá mi to podobné, jako když po skončení druhé světové války přišla do Sudet řada jiných národů. Kultura a tradice původních obyvatel v Sudetech chyběly. V Americe také zůstalo minimum původních indiánských obyvatel," srovnával historik Rechtorik.

V USA tak kulturu tvořili přistěhovalci jako „repliku" kultury evropské.

„Když vystoupá Američan na věžičku do výšky zhruba čtyřpatrového domu, je nadšen. Když se k nám přijel podívat syn spolu s americkou tchyní, zavezli jsme ji na věž hradu Bouzov nebo na zámek do Hradce nad Moravicí. Z toho byla úplně unešená, nic obdobného doma nemají," uvedl Rechtorik.

Americkým vnukům přivezl dědeček z Ryžoviště pexeso s českými hrady a zámky. A nikdo v USA nevěřil, že je v Česku opravdu tolik historických staveb. Přitom na pexesu byl vyobrazen jen zlomek tuzemských památek.

„Líbilo se mi v Tampě to, že postavili továrnu na tabák ve stylu Baťových zlínských závodů. Okolo fabriky postavili dřevěné domy v satelitním městečku s obchody i službami," popisoval historik. Hlavní rozdíl je v tom, že vlastně téměř nikdo není v USA opravdovým Američanem, všichni jsou přistěhovalci. Původem jsou „místními" pouze indiáni, kteří však tvoří jen jedno procento obyvatelstva.

„Potkal jsem se s Indiánkou, která žila v rezervaci, později pracovala coby policistka. Uznala, že historie Česka a bruntálského okresu se vyvíjela oproti USA zcela odlišně," dodal Rechtorik. Tamním dětem se podle něj musí studovat líp dějepis, když je historie země kratší než ta naše.

Co se týká jídla, užíval si cestovatel z Ryžoviště nabídky amerických restaurací. Tamní obyvatelé na rozdíl od našich jen velmi málo vaří doma a na jídlo spíše chodí.

Sestra pracovala na prestižní klinice

Lucie Erbenová je příjemnou ženou, se kterou se výborně povídá. Noblesní dáma má ten dar, že umí podřízené motivovat k jejich osobnímu rozvoji.

Tříletou zkušenost s prací zdravotní sestry v ambulantní sféře v americkém Illinois má za sebou Lucie Erbenová z Bruntálu.

Sestra Podhorské nemocnice, která se stala finalistkou prestižní celostátní soutěže Sestra roku 2013, vyjela do amerického Illinois společně s partnerem hned po škole takříkajíc na zkušenou. Jde vůbec srovnat zdravotnictví ve Spojených státech amerických a v České republice, potažmo v Bruntále?

„Na základní škole zemřela mé spolužačce maminka, ujala jsem se jí, a i proto jsem se rozhodla pro práci ve zdravotnictví. Po vystudování Střední zdravotnické školy v Krnově a čtyřech letech práce na oddělení ARO v Bruntále jsem vyjela do USA," řekla Lucie Erbenová.

V Americe jsou prý především jiné systémy zapracování lidí do praxe. Lékaři nebo sestry z ciziny musí nejprve vystudovat americkou školu, až poté jsou zařazeni do profese podle své kompetence.

„Všichni začínají na postu ošetřovatelky, podle toho jsou placeni. Markantní proti Česku je jistě systém odměňování zdravotnických pracovníků. V USA jsou placeni mnohem lépe, lidé vnímají zdravotnickou profesi jako jednu z nejprestižnějších," srovnávala Lucie Erbenová. V Americe si nepřála žít natrvalo, protože se nechtěla vzdát rodiny, přátel a kontaktů v Bruntále.

„Nejeli jsme s partnerem do USA s tím, že bychom tam chtěli zůstat. Byla to pro nás především výzva, byli jsme mladí a bezdětní. Chtěli jsme cestovat, něco prožít a zažít, získat zkušenosti," dodala. Měla to štěstí, že pracovala na americké soukromé klinice, kam chodili i pacientky, které měly vazby na Českou republiku. Lucie Erbenová působila totiž v gynekologické ambulanci.