Alexandr Michl-Bernard: Než jsem oslovil svou vyvolenou, uběhly dva roky

Když jste byl dítě, čím jste chtěl být?

V raném dětství pokaždé něčím jiným. Od popeláře a řidiče kamionu přes strojvůdce a myslivce až po kosmonauta.

Jaký jste byl žák?

Samozřejmě slušný a vzorný. Sejde na tom, zda se budeme bavit o základní škole, střední, nebo vysoké. Na základní škole jsem míval vyznamenání, což se na gymnáziu už tak nějak nedařilo, ale odmaturoval jsem. A na univerzitě to už vlastně zase bylo celé o něčem jiném.

Proč pracujete jako historik?

Protože v Městském muzeu 
v Krnově vypsali výběrové řízení na pozici historika, já se přihlásil a oni si mě nakonec vybrali. Ale když to vezmu od začátku, na gymnázium jsem šel studovat s tím, že chci být učitelem dějepisu. Teprve v okamžiku vyplňování přihlášek na VŠ jsem se dal na odbornou historii.

Když jsem pak v průběhu vysokoškolského studia začal pronikat do tajů historikovy práce a zjišťoval, v čem tato věda spočívá, věděl jsem nejpozději ve třetím ročníku studia, čím chci v životě být.

Byly chvíle, kdy jste s tím chtěl seknout?

Ne, to se mi nestalo. Pouze jsem zažil párkrát období, kdy jsem si od historie potřeboval trochu odpočinout.

Kde nejvíc naberete síly, jak relaxujete?

Chvil na relaxování zas tak moc nebývá, poslední dobou relaxuji nejvíce ve společnosti přítelkyně a jejího… teda snad mohu už říci, že našeho psa. Uděláme si výlet, zajdeme na procházku, nebo jsme jen tak doma a třeba si spolu zahrajeme nějakou hru.

Vzpomenete si na seznámení se svou životní partnerku?

No, nerad bych předjímal dopředu, ale vzhledem k tomu, jak se náš vztah vyvíjí a jak jej vnímáme, tak se stále utvrzuji v tom, že životní partnerku jsem našel v současné přítelkyni. A seznámení s ní si pamatuji velmi dobře, včetně data.

S dětmi ze školy dorazila na výukový program do muzea. Musely uběhnout více než dva roky a teprve pak jsme se dostali do kontaktu.

Sportujete? Který sport vás baví?

To je takový trochu paradox. Já byl vždycky hrozné poleno, ačkoliv doma jsme lítali po venku každý den. Líbí se mi skoro každý sport, na předním místě je však hokej. Nicméně jsem se nikdy nenaučil pořádně bruslit, takže zahrát si chodívám florbal. Kromě toho si rád zaběhám, projedu se na kole a plavu.

Jaká kulturní událost vás v poslední době zaujala?

No, v Krnově se pořád něco děje, to musím vědět, když pracuji 
v městském muzeu, které patří pod městské kulturní a informační středisko. Stává se mi, že se spousty akcí zúčastním jako pořadatel a vnímám pak kulturní akce asi jinak než normální návštěvník.

Máte nějaké oblíbené místo ve městě?

Celý Krnov. Moc hezky je ale koneckonců v blízkém i vzdálenější okolí Krnova. V lesích, 
v Jeseníkách, své kouzlo má rovněž Osoblažsko.

Co byste v životě nechtěl zažít?

Nechtěl bych to přivolávat, tak to nebudu ani zmiňovat…

Která historka vás v poslední době pobavila?

Nedávno jsme byli na návštěvě u mé rodiny, to jsme se něčím bavili neustále při vzpomínání na zážitky z minulosti. Kromě toho skoro každý den něco přinese…

Vaše nejoblíbenější jídlo? Vaříte si ho sám?

Já jím docela rád, tak mám oblíbených jídel hodně.

Co děláte, když na vás přijdou chmury?

To se mi stává málo, a když už, velice rychle se z toho dostanu. Pokud je to horší, sednu si 
k přítelkyni. Ta se mě zeptá, co jsem provedl, já odvětím, že nic a než se může cokoliv přihodit, nacpe se mezi nás s výrazem naprostého neviňátka náš pes. To nelze setrvávat ve chmurách, i kdyby člověk chtěl.

Který moderní přístroj byste oželel?

Televizi. A také necítím potřebu vlastnění nějakých tabletů, iPodů, iPhonů a nějakých dalších ufonů. Stačí mi vcelku obyčejný mobil.