Pozemky by chtěl získat Jiří Čížek, jehož firma Bellama vlastní v adamovském údolí většinu pozemků a chová tu dobytek.Opozemky a možnost stavět na nich dřevěné sruby k bydlení i podnikání se uchází nově také skupina lidí z Brněnska. Členové zastupitelstva obce dostali jejich žádost na stůl teprve na posledním jednání koncem dubna. „Nepřijali jsme žádné rozhodnutí, zatím není ani vyhlášen záměr na prodej pozemků,“ potvrdil Deníku starosta Karel Batík. Současně ovšem připustil, že pozemky a jejich možný prodej jsou jednou z alternativ pro případ, že by obec neuspěla s odvoláním proti verdiktu krajského soudu a musela zaplatit nástupci firmy Lesostavby Šumperk, společnosti OLS, náhradu škody na zakázce ve výši necelých tří milionů korun.

Volné prostředky obec s malým rozpočtem totiž nemá a vlastní jen některé nemovitosti – zejména bytové domy a pozemky. „Je to krajní řešení, ale i s takovým musíme počítat,“ řekl Batík. Podle územního plánu by v Adamově mohlo vyrůst až dvacet domků. Pozemky by lidé nezískali draho, cena schválená obcí stanoví u parcel bez inženýrských sítí 60 korun za metr, u zasíťovaných pozemků 80 a parcel pro chaty 200 korun za metr čtvereční. Brňané se zastupitelům představili jen náčrtem svých plánů. Chtěli by v Adamově ekologické a energeticky nenáročné sruby pro sebe i pro turistiku, počítají s chovem domácího zvířectva, malou hospůdkou.

„Volných ploch je málo, nevím, jak by se jim v Adamově žilo, pokud pan Čížek své pastviny třeba oplotí. Domkystojící kolem potoka by se mohly ocitnout jakoby v ohradě,“ upozorňuje starosta, současně ale připouští, že by se na koupi dalších pozemků mohli vlastníci domů dohodnout s farmářem. Zastupitel a stavař Petr Czasch, který minulý měsíc přivedl do Karlovic význačného enviromentálního urbanistu a architekta Brita Christophera Daye a společně ve skupině s dalšími architekty i zájemci o bydlení v ekologických domech promýšleli plán rozvoje Adamova, není návrhem Brňanů nijak zvlášť překvapen. To místo má své kouzlo a dodnes je v něm duch činorodosti lidí, kteří tu žili a dokázali prací na polích či v lese uživit rodiny.

„Z mého pohledu by bylo ze strany obce velmi netaktické pozemky prodávat vcelku a nyní už vůbec. Musíme mít na mysli, jaké „zlato“ se v Adamově skrývá, především pak z pohledu budoucnosti a našich dětí,“ řekl Czasch. Skupina kolem Daye navrhuje pro lokalitu domky z přírodních materiálů, nikoli však kanadské sruby, které do Jeseníků nepatří. Zatím jde jen o hrubý náčrt možností, ale osada má být energeticky soběstačná a neměla by produkovat prakticky žádný odpad. Petr Czasch ani nikdo jiný nepředložil obci žádost o koupi pozemků. „To zatím není aktuální. Pokud k prodeji dojde, budu se snažit alespoň dosáhnout toho, aby to byla korektní soutěž, kde cena by neměla být tím hlavním kritériem. Hodnotit by se měla i urbanistická hodnota a hospodářský přínos projektu pro další generace,“ řekl Czasch.

Zájemci o zdravé bydlení nejsou osamělými běžci, to ukazují i další studie na výstavbu ekologických osad v republice, které by takřka ve všem byly soběstačné, schopné zajistit i třeba vzdělávání dětí v místě. „Adamov je krásný, přesto si nedovedu představit, jak tu chtějí lidé žít třeba bez dopravního spojení. Znám z vyprávění, jak utahané byly děti, které odtud chodily přes kopec do karlovické školy,“ řekl Batík.