Několik let existovala v České republice anomálie v podobě dvojího členění – samosprávného podle nových krajů, a policejního, které kopírovalo někdejší kraje. Často se tak psalo o severomoravské policii, přestože Severomoravský kraj již roky neexistuje.

Proč teprve nyní policie přistoupila ke změně?

Přizpůsobení se územněsprávnímu členění je jeden z bodů reformy Policie České republiky. Před určitou dobou bylo původních osm krajských ředitelství dostačujících. Policie však reaguje na vývoj ve společnosti a přizpůsobuje se. Důkazem toho je právě vznik čtrnácti policejních ředitelství.

Samozřejmě, že reforma probíhala v určitých fázích. V první fázi došlo konkrétně na severní Moravě k přizpůsobení se civilnímu uspořádání krajů výměnou dvou tehdejších okresních ředitelství – Vsetín spadá již několik let pod jižní Moravu, severomoravské policii naopak přibyl okres Prostějov. V další fázi došlo ke zrušení okresních ředitelství a zavedení územních odborů v jednotlivých regionech. Nyní jsme dokončili přípravy a došlo k rozdělení bývalého severomoravského krajského ředitelství na dvě nová: Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje a Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje.

Jak se tato změna dotkne obyvatel Moravskoslezské­ho kraje?

Na výkonné složky nemá změna vliv, občané ji v podstatě nepoznají okamžitě. Jedná se spíše o dlouhodobou záležitost. Naší snahou je ještě více se přiblížit lidem, naslouchat jejich problémům a vzájemně spolupracovat. Policisté nového krajského ředitelství takzvaně operují od nového roku na území Moravskoslezského kraje. Takže z původních jedenácti policejních územních odborů zbylo od ledna šest územních odborů. Což je ale na druhé straně zásadní pro řízení, tedy policejní management.

Co si od rozdělení severomoravské policie slibuje moravskoslezská policie?

Zefektivníme bezesporu řízení. To znamená, že budou jasně definováni partneři na straně Policie České republiky a na straně územních samospráv sdílejících stejnou oblast teritoriální odpovědnosti. Bude tím pádem možné jednoznačně určit priority týkající se bezpečnosti v kraji, zintenzivnit komunikaci a spolupráci těchto subjektů. Řeč je například o reakcích při vzniku krizových situací, jakými byly bezesporu loňské ničivé povodně, které zasáhly severní Moravu. Samozřejmě se chceme přiblížit občanům – reagovat na jejich požadavky a maximálně vytvářet prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci.

Jak nákladné bylo rozdělení severomoravské policie na moravskoslezskou a olomouckou?

Náklady vznikly v souvislosti se zřízením olomouckého ředitelství. Částka zhruba padesát milionů korun byla pokryta z celorepublikového rozpočtu. Jednalo se zejména o financování stavebních úprav. Je ale potřeba vzít v úvahu, že nyní již bývalé krajské ředitelství vyčlenilo k odprodeji několik objektů jakožto nepotřebný movitý majetek. Zisk z odprodeje by se mohl pohybovat kolem sedmačtyřiceti milionů korun.

Současného moravskoslezského krajského ředitelství se rozdělení z hlediska personálního nijak nedotklo. Sídlo zůstává stejné, v budově v centru Ostravy.

V rámci severomoravské policie působily specializované oddělení a útvary, například takzvaná mordparta řešící nejzávažnější zločiny – vraždy. Došlo k jejímu rozdělení na moravskoslezskou a olomouckou část, nebo bude působit na území obou krajů, případně zvolila policie jiné řešení?

Moravskoslezská „mordparta“ zůstává. V olomouckém regionu bude také „mordparta“, která však i v minulé době na území Olomouckého kraje fungovala. Některé útvary ale budou zajišťovat činnosti pro oba nové kraje. Jedná se o zásahovou jednotku, nově vzniklou speciální pořádkovou jednotku, školní policejní středisko a odbor kriminalistické techniky a expertiz.