Díky tomu, že se BPA dnes účastní hlavně tvrdé jádro nejvěrnějších milovníků fantasy, podstatně zvýšila kvalita. V táboře i na bojišti bylo vidět mnohem víc náročných propracovaných kostýmů, sehranost jednotlivých družin je obdivuhodná, a také je znát, že organizátoři využili zkušenosti z předchozích ročníků.

Pravidla se upravila, aby se hra stala zajímavější a šance jednotlivých herních stran byly vyrovnané, a také se stále zvyšuje bezpečnost. Vypadly některé herní prvky, hráče už letos například nepronásledovali zákeřní paralyzující pavouci. Veteráni dřeváren se už vzájemně znají a mají pravidla v malíčku, takže odpadly mnohé zmatky a spory. Zkušení sehraní hráči dokážou vytvářet účinné bojové i obranné formace a své strategie už vypilovali k dokonalosti. K úspěchu ve hře dávno nestačí jen šermířské schopnosti, postřeh, rychlost, síla a vytrvalost, ale daleko víc je třeba zapojit logiku a kombinační schopnosti.

Mánie začala před osmi lety

„Vyhrát se dá nejen bojovým uměním, ale třeba také chytrým hospodařením s životy. Bitva pěti armád je specifická tím, že o vítězi rozhoduje nejen mlácení dřevěnými meči a sekerami, ale hlavně správně zvolená strategie a předvídání, jak se budou vyvíjet nepřátelství a spojenectví mezi válčícími stranami,“ představuje BPA Liliana Procházková z organizátorské družiny Ameba. Důvodem, proč obliby BPA je ale samozřejmě především třesk dřevěných zbraní, křik bojovníků ve válečné vřavě a adrenalin při soubojích.

Vše začalo kolem roku 2001, když si parta čtenářů Tolkienových knížek upravila pravidla deskové stolní hry pro skutečný boj. Opatřili si dřevěné meče, štíty, kopí, šípy a sekery, obalili je kvůli bezpečnosti molitanem a kobercovkou, navlékli se do kostýmů a začali sestavoval armády, aby se aspoň o víkendu mohli přenést do světa fantasy mezi své milované hrdiny.

Našli způsob, jak se stát elfy, skřety, trpaslíky, vrrky nebo hobity. V Tolkienových knihách našli desítky národů, postav a situací, se kterými se mohli ztotožnit. Dřevěné zbraně daly jejich bitvám jméno dřevárny a stal se z nich pozoruhodný fenomén. Zapojovat se začali také vyznavači spřátelených žánrů, takže na dřevárnách je možné potkávat také antické hrdiny, indiány, gotické rytíře nebo renesanční žoldáky.