Tvrdý pád Marie Alžběty. Sličnou koketu znetvořila nemoc, strašila okolí

Nejraději obdivovala sama sebe v zrcadle, krášlila se a využívala svůj vzhled na lovení mužů. Byť Marie Alžběta svými činy nijak výrazně nevyčnívá z řadu dětí Marie Terezie, oproti ostatním sourozencům měla jednu přednost - byla údajně nejkrásnější dcerou slavné panovnice. Sama se tak vnímala - a i její okolí si to myslelo. Svojí hezké tváře proto Marie Alžběta náležitě využívala. Jenže, jak se říká, pýcha předchází pád. A v případě této arcivévodkyně to platilo dokonale.

Marie Kristina: Nejoblíbenější dcera Marie Terezie prožila románek se švagrovou

Marie Alžběta se narodila v roce 1743 jako v pořadí šesté dítě Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského. Starší sourozence ovšem měla pouze tři - dvě dcery totiž panovnickému páru zemřely ještě jako nemluvňata. Zajímavé je, že jména zemřelých dcer Marie Terezie použila pro později narozené potomky. Marie Alžběta zdědila jméno po prvním dítěti panovnice - první Marie Alžběta se dožila pouze tří let.

To druhé Marii Alžbětě už měl být dopřán na danou dobu požehnaný věk, zemřela v roce 1808 jako pětašedesátiletá. Jenže svůj život prožila zcela jinak, než si představovala. Na vině byly pravé neštovice.

Sličná koketa

I Marie Alžběta vyrůstala, stejně jako ostatní sourozenci, na vídeňském dvoře pod dohledem vychovatelky. Ta výchovu roztomilého a hezkého dítěte vedla přesně podle představ Marie Terezie - žádanými vlastnostmi byla poslušnost a kázeň. Hraběnka Belruptová, jak se ona vychovatelka jmenovala, si ale na Marii Alžbětě takříkajíc vylámala zuby. Pro dítě, které bylo každým dnem krásnější a krásnější, byla poslušnost vzdáleným pojmem. Marie Alžběta byla rozpustilá, ráda žertovala, i nejapně, a spíše než učení ji zajímalo všechno ostatní. Změnit ji tak, jak si to přála její matka, byl nadlidský úkol. Postupně selhalo hned několik vychovatelů.

Smutný osud nejstarší dcery Marie Terezie: Poslední pomazání přijala již v mládí

V jednom ohledu však byla Marie Alžběta hodně bystrá. Poměrně záhy si totiž uvědomila, že je opravdu krásná - a hlavně, že si přesně to o ní myslí celé její okolí. A začala toho umně využívat. Od této chvíle už o výchově nemohla být řeč. Marie Alžběta se věnovala pouze pěstování své krásy.

S poznáním, jak cenný je její vzhled, postupně přišlo i další. Nejkrásnější dcera Marie Terezie, jak ji označovali její současníci, velmi rychle přišla na to, že přitahuje muže. Lámat srdce všem mužským návštěvníkům dvora se pro Marii Alžbětu stalo oblíbenou kratochvílí. Na poměrně prudérním vídeňském dvoře si za to mnoho ovací nevysloužila. Nad jejím chováním krčila nos i její matka - ta dokonce svojí dceři vymyslela nepříliš lichotivou přezdívku sličná koketa.

Zlatý hřeb sňatkové politiky

Na druhou stranu ovšem Marie Terezie uvažovala i prakticky. A bylo jí jasné, že krásná dcera je skvělým "artiklem" pro její sňatkovou politiku, která se stala nedílnou součástí zahraničních vztahů habsburské říše. „Marie Alžběta měla díky svojí kráse hrát ve svatebních záměrech Marie Terezie obzvlášť významnou roli," upozorňuje server Die Welt der Habsburger.

Zatímco o rok starší dceři, Marii Kristině, o níž už Deník psal, dopřála Marie Terezie jako své oblíbenkyni svatbu z lásky, Marie Alžběta měla být provdána z čistě politického kalkulu.

Když už byla Marie Alžběta ve věku na vdávání, začalo horečné shánění vhodných ženichů. Požadavky byly sice jednoduché, ovšem nebylo lehké je splnit. Nezáleželo na tom, jak vhodný ženich vypadá, zda je inteligentní či kolik mu je let. Podstatné bylo, aby sňatkem Marie Terezie dosáhla politických cílů.

Nejdříve se v jejím hledáčku ocitnul polský král Stanislav II. August. Mocensky Marii Terezii vyhovoval, a jelikož byl údajně také velmi hezký, zalíbil se i Marii Alžbětě, která kladla na vzhled velký důraz. Jenže spojení těchto dvou nakonec neklaplo - příčinou byla ruská panovnice Kateřina Veliká. Podle některých zdrojů sňatek zamítla kvůli tomu, že se bála rozšíření habsburského vlivu na východ, kde měla vlastní zájmy. Historici ovšem píší také o tom, že Stanislav II. August se Kateřině Veliké zamlouval jako muž a údajně byl i jejím milencem.

Josef II. to schytával ze všech stran. Musel si vzít ženu, která se mu hnusila

Dalším nápadníkem byl syn krále Karla Emanuela I. Ten se ovšem nezamlouval Marii Terezii. Po několika letech se pak panovnice pokusila Marii Alžbětu provdat za francouzského krále Ludvíka XV. Ten ovšem, byť se mu spojenectví s habsburskou monarchii hodilo (což se ostatně ukázalo později, když si Marie Antoinetta brala Ludvíka XVI.), ze sňatku vycouval. Důvod, proč odmítl Marii Alžbětu pojmout za manželku je stejný jako důvod, proč Marie Alžběta prožila většinu života jako zatrpklá žena.

Znetvořená kráska

Jestli se privilegovaná a nedotknutelná rodina Marie Terezie někdy něčeho bála, pak určitě pravých neštovic. Děsivá nemoc, která je v současnosti díky pokroku v medicíně téměř vymýcena, v osmnáctém století kosila bohaté i chudé - panovníky nevyjímaje. V 60. letech 18. století si choroba vybrala v řadách nejbližších příbuzných Marie Terezie opravdu krutou daň. Třeba v roce 1763 připravila o život teprve dvaadvacetiletou první manželku Josefa II., což příštího panovníka nadosmrti poznamenalo.

V roce 1767 začaly neštovice řádit v rodině opět. Na jaře zabily druhou, nemilovanou manželku Josefa, a onemocněla i Marie Terezie - panovnice dokonce přijala poslední pomazání, ovšem nakonec se z nemoci dostala. O pár měsíců však neštovice kosily dál. Na podzim se nakazily Marie Alžběta a její mladší sestra Marie Josefa. Zatímco šestnáctiletá dívka, v té době již zasnoubená, zemřela, Marie Alžběta po dlouhém úporném boji s nemocí smrti unikla.

Její život se změnil ovšem tak radikálně, že by snad byla raději zemřela. Přišla totiž o to, čeho si v životě cenila nejvíc a co považovala za svoje eso v rukávu. O krásu. Po překonané nemoci její krásnou souměrnou tvář pokrývaly hluboké jizvy a puchýře. „Jako znetvořená ztratila veškeré naděje na sňatek a proměnila se v obávanou osobu," upozorňuje server Die Welt der Habsburger.

Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

Žena, kterou všichni obdivovali, a která celé dny koketovala, zatrpkla. Bylo jí teprve čtyřiadvacet let. Místo sňatku a zábavy se na ní okolí dívalo se zděšením. Marie Alžběta, kterou nejbližší nazývaly i Lízou (Liesel), to lidem kolem sebe nedokázala odpustit - a také si na někom potřebovala vybít zlost. Už jako krásná žena arcivévodkyně ráda sbírala klepy o svém okolí a vše ironizovala. Po nemoci v tom pokračovala, tentokrát už ovšem ne jako žert, kterým k sobě přitahovala pozornost. Nyní se její ostrý jazyk stal zbraní, kterým ranila okolní svět. Pronášela nejnevhodnější řeči a ráda se bavila na účet ostatních.

Marie Alžběta, která byla předtím klenotem každého plesu, se nyní stala nejobávanějším hostem. Na odiv všem vystavovala znetvořenou tvář, čímž ostatní uváděla do rozpaků, a k tomu vedla jízlivé řeči. „Celý svět se jí vyhýbá a obává se jejího ostrého jazyka, výstředních a nemoudrých řečí," zapsal si její bratr Leopold.

Její matka se ještě rychle pokusila dceřin osud nějak změnit - a oslovila jako potenciálního ženicha zmíněného Ludvíka XV. Jenže francouzský král měl velmi dobré informace o dění na vídeňském dvoře, a jelikož tak nějak tušil, že jizvy na tváři možné nevěsty nebudou drobné a nepatrné, před zasnoubením si vyžádal portrét Marie Alžběty. Když jej uviděl, veškeré naděje Marie Terezie - a také znetvořené arcivévodkyně, která pevně věřila, že si jí Ludvík vezme - se rozplynuly.