Češi se učí od Rakušanů. Nejezdit autem do školy je cool

Co se děje v Rakousku.Zdroj: Deník

Iniciativu odstartovali Purkersdorfští před dvěma lety. Vedl je k tomu narůstající počet rodičů, kteří vozili svoje děti do školy autem, často z obavy o jejich bezpečnost. Rodičovské taxi s sebou totiž neslo hned několik negativ. Kromě absence pohybu u dětí přibývalo paradoxně také nebezpečných situací přímo před školami. Zřídkavé nebylo ani zastavování na přechodech pro chodce, troubení či vyostřené situace mezi vystresovanými rodiči.

Coole gehen zur Schule přibrzdil až koronavirus a distanční výuka. „O to více nás těší, že tento školní rok opět můžeme společně zabojovat za více pohybu, bezpečnější cesty do školy, a zároveň udělat i něco pro životní prostředí,“ zdůraznil pro regionální deník Meinbezirk.at místostarosta města Andreas Kirnberger.

Východoněmecké pohraničí s Českem zhnědlo. Ovládla jej AfD

Cílem je, aby děti hned po ránu ušly alespoň pár stovek metrů ke své škole pěšky. Za každý den, kdy jdou do školy pěšky, získá žák pro svou třídu jeden bod. Na vítěznou třídu pak čeká na konci soutěže nějaká zajímavá cena. „Samozřejmě že není možné, aby šly všechny děti celou cestu z domu až do školy pěšky, přece jen máme poměrně velkou spádovou oblast. Proto jsme vytyčili dopravně strategická a bezpečná místa, kde jsme zřídili takzvané rodičovské zastávky,“ popsal pro dolnorakouský deník radní Herbert Schwarz.

Nejen bezpečnost na ulicích a cestách do školy, ale také zdraví dětí už od těch nejmenších by v návaznosti na rodičovské taxi mělo být prioritou k řešení. Myslí si to alespoň Stefanie, která pracuje jako učitelka v jedné z venkovských mateřských školek ve spolkové zemi Salcbursko. „Stále více si všímám, jakou potíž mají už děti ve školkách s pohybem. Když vyrazíme na nějaký výlet, po pár metrech je nám jasné, které děti jsou zvyklé se s rodiči mimo školku hýbat, a které naopak vůbec. Stále mají totiž žízeň, jsou unavené, zadýchané a potřebují pauzu,“ vyjmenovala některé ze signálů mladá učitelka.

Srovnání má z města i z vesnice. „Když jsem pracovala přímo v Salcburku, bylo téměř pravidlem, že děti nechodily do školky s rodiči pěšky. Tady na vesnici je to sice lepší, ale pořád asi půl na půl. Řada dětí jezdí autem. Některé pak rodiče vedou pěšky či s nimi jedou na kole,“ srovnala Stefanie.

Břeclav se učí od Rakouska

Obdobu Coole gehen zur Schule s názvem Pěšky do školy podporují už druhým rokem také v břeclavské Základní škole Slovácká. První rok i zde projekt zbrzdila covidová pandemie. „Co se týče dopravy, není situace ani před naší školou ideální, nicméně hlavní důvod, kvůli kterému jsme se rozhodli do projektu jít, je práce na zdravých návycích našich žáků. A pohyb patří jednoznačně mezi ty nejdůležitější,“ zdůvodnil ředitel školy Martin Janošek.

Válka policajtů na Slovensku. Boj proti korupci se zvrhl

I pozornost Břeclavských se upíná především směrem k dětem. Věří, že oni sami budou iniciátory, a začnou apelovat na své rodiče, aby jim umožnili chodit do školy pěšky. „Sami žáci se mohli rozhodnout, zda se jejich třídy do projektu zapojí. A nutno říci, že soutěží většina tříd. Školáci si po celý týden, kdy projekt běží, vyplňují deníčky a zaznamenávají, jak který den putovali do školy. Na základě toho pak sbírají body. Nejvíce jich pochopitelně dostanou, pokud jdou do školy pěšky, jedou na kole či na klasické koloběžce,“ přiblížil ředitel Janošek.

Stejně, jako Purkersdorfským v Dolním Rakousku, jde i Břeclavským o to, aby děti do školy ušly alespoň posledních pár stovek metrů. „Ne vždy mohou jít celou cestu do školy pěšky. Snažíme se přesto, aby je rodiče nevysazovali přímo před vchodem, ale kupříkladu pár set metrů dál. Odtud pak školáci společně s kamarády dojdou alespoň kousek cesty po svých,“ doplnil ředitel.