„Mám raději slovo rostlinolékařství. A nevadí mi ani sousloví přípravky na ochranu rostlin,“ řekl Deníku zemědělský ekonom Martin Sedláček.

Právě na ukázkovém lánu předvedl, co by se stalo s obilím a dalšími plodinami, kdyby se chemicky neošetřovalo. Vidět to bylo na první pohled. Kukuřice bez postřiků byla menší a především nebyla v porostu plevele téměř vidět. Postřiky tak zamezují nejen neúrodě, ale také pomáhají k vyšším výnosům z polí.

Na pulty obchodů již míří první letošní tuzemské velmi rané brambory
Sezona začala. Velmi rané brambory jsou plné vitamínu C a skoro bez kalorií

„Pokud se pole neošetřuje vhodnými ochrannými prostředky, tak například produkce obilovin klesá až na 40 procent. Navíc dochází ke dvojnásobnému zvýšení nákladů na tunu produkce a rovněž ke dvojnásobnému zvýšení výkupních cen,“ dodal Sedláček.

V České republice ale rok od roku počet aplikací postřiků klesá. A to i díky moderním technologiím, které dokáží například z dronu nalézt ohnisko nákazy a tím chemii lépe zacílit. Pro představu, zatímco v roce 2015 zamědělci na česká pole aplikovali 4,8 tuny účinných látek, v roce 2020 to již bylo jen 3,7 tuny.

Šetrnější složení 

Chemie, která je nyní používána na rostliny, se podle odborníků lidé nemusejí bát. „Rostlinolékařské prostředky v celém světě reagují na aktuální poznatky výzkumu. Snahou je zavádět šetrnější inovovaná složení. Starší přípravky se tak rychle nahrazují, za posledních deset až patnáct let jich bylo vyřazeno přibližně sedmdesát procent,“ uvedl Miroslav Florián z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Aby bylo možné jakýkoliv prostředek zavést na tuzemský trh, musí mít potřebnou registraci, které předchází testování. „Vše se provádí na evropské i na národní úrovni. Vyhodnocují se dostupné informace k toxicitě, vlivu na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat,“ dodal Florián.

Po celé ČR začal samosběr jahod.
Češi se vrhli na samosběr jahod. Cena je proti obchodům někdy i poloviční

Různé „postřiky“ lidé používali už od pradávna. Staří Řekové či Římané se snažili plodiny chránit popelem či olivovým olejem. V některých případech se lidé se škůdci pokoušeli vypořádat písněmi či úlitbami bohům. Špatně ošetřená pole a škůdci také vedli k mnoha hladomorům. Například v letech 1845 až 1849 zaúřadovala v Irsku plíseň bramborová a při následném hladomoru zemřelo půl druhého milionu lidí.