Na Gastrofestivalu v Osoblaze dvorecké dámy ve stánku s kolovrátkem předvedly, jak z ostříhané ovčí srsti vyrobit vlněnou přízi a z ní třeba tašku. „Moji rodiče byli rumunští Slováci, co si s sebou do Dvorců přivezli kolovrátek. Skončil na půdě. Vzpomínali, jak měli ovce, takže mě od malička lákalo vyzkoušet si zpracování vlny a předení,“ říká v úvodu svého vyprávění Květoslava Bukovská.
"Napadlo nás koupit kolovrátek, česačku, tkací rámy a zjistit, jak to vlastně funguje. Tak jsem si splnila dětský sen. Drží mě to dodneška. Je tady chovatel ovcí pan Hanáček, takže vlny máme dost. Musí ovce stříhat každý rok, ať už vlna skončí na smeťáku jako odpad nebo se zpracuje. Tak aspoň všichni máme dobrý pocit, že u nás vlna slouží k něčemu užitečnému," dodává paní Květoslava.
close
info
Zdroj: Deník/František Kuba
zoom_in
Spolek paní a dívek Dvorce propaguje zpracování ovčí vlny, věnuje se dětem i zpěvu.
Vynález: mýdlo v plstěném obalu
Spolek paní a dívek Dvorce přišel s inovací, která by snad snesla i termín vynález. Mýdlo v plstěném obalu před nimi nikdo jiný nedělal. Je to krásný, voňavý a originální dárek za pár korun. Nejzábavnější je, že obdarovaný chvíli netuší, k čemu ten předmět má sloužit. Plstěný obal může být jen originální estetické rukodělné balení mýdla, ale lze ho použít i při odličování nebo jako žínku.
„Projeli jsme s tím pár jarmarků, takže někteří kolegové už to od nás okoukali. Nevadí nám to. Jarmarky jsou o setkávání a předávání zkušeností. Jen ať se řemeslo rozvíjí. Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž. Také my rády koukneme přes rameno jiným pletařkám na jejich know how. Zrovna teď jsme v Račím údolí potkali pletařky Valašské princezny a krásně jsme si popovídali. Celé to plstění, soukání a česání je vlastně jen záminka, abychom si u toho mohly povídat,“ směje se Květoslava Bukovská.
Klubovna v centru Dvorců
close
info
Zdroj: Deník/František Kuba
zoom_in
Spolek paní a dívek Dvorce propaguje zpracování ovčí vlny, věnuje se dětem i zpěvu.
Stálé jádro spolku tvoří osm dam, ke kterým se přidávají další. V klubovně v centru Dvorců se schází deset let, ale společné aktivity je spojovaly dávno před tím, než získaly tuto stálou základnu.
FOTO: Výrobky z ovčí vlny:
„Začínaly jsme s ostravskými partnery workshopy a projekty jako Daleko od Prahy, Ohrožené ženy, nebo Lidé k lidem. Pokračovala témata jako finanční a počítačová gramotnost, právní poradna, ekologie nebo udržitelné zemědělství. Zkrátka věci, které patří na dědinu. Lidem to snad něco dalo, protože účast byla veliká,“ zavzpomínala Anna Hebdová v klubovně spolku, která kdysi bývala knihovna a obchod.
Baví to nás i děti
Funguje zde knihobudka, aby si každý mohl odložit nebo odnést klihu. Protože spolek nabízí aktivity také dětem ze sociálně slabších rodin, kromě knih zde cirkuluje také textil, hračky, dětské potřeby nebo boty. Vědí, že co je na stole, si kdokoliv může odnést.
V době školního roku spolek vede také taneční kroužek v družině.
Fotogalerie: Vlněné výrobky dam ze Dvorců
„Děti ze sociálně slabších rodin nemají na kroužky, tak se jim věnujeme tady. Učíme děti přišít si knoflík, háčkovat, plést, paličkovat nebo tvořit z papírových ruliček. Třeba dostanou do ruky tavnou pistoli nebo uvidí techniky zdobení vajíčka. Je to úplně spontánní, baví to nás i děti,“ představují se dvorecké paní a dívky svou práci s dětmi.
Mikuláš v zácpě a invaze z vesmíru
Základem úspěchu je, že paní a dívky si samy rády hrají, a mají smysl humor. „Neděláme Mikuláše obvyklým způsobem, kdy rovnou napochoduje mezi děti. Třeba s Mikulášem telefonujeme, a pak vyřídíme dětem, že se pro letošní rok omlouvá, protože se zasekli na dálnici v zácpě u Prahy. Nebo komunikujeme s mimozemšťanama, a děti pak musí chránit Dvorce před invazí. Starosta dětem vysvětlil, že Dvorce mají ve znaku hvězdu, tak asi proto se k nám stahují ti vetřelci vesmíru," smějí se dvorecké paní a dívky.
Jedním dechem dodávají, že akci si tehdy všichni pořádně užili a nakonec dostali od starosty poděkování za záchranu Dvorců. "Máme štěstí, že pan starosta dokáže ocenit náš humor a fandí spolkovému životu," pochvalují si dámy.
Hrajeme si, jsme komedianti
Spolek paní a dívek Dvorce se věnuje sborovému zpěvu pod názvem Lobeník. Také vyráží se svými vlněnými výrobky na jarmarky. Pro tyto příležitosti si dámy pořídily různé kroje a kostýmy.
„Rádi se v těch kostýmech společně procházíme. Třeba promenádou Karlovy Studánky nebo po zámku Hošťálkovy. Rády si společně zablbneme tím, že si hrajeme na dávné časy. Dokonce jsme v kostýmech šly nakupovat do hypermarketu. Prodavačka u salámů nám říká: co si budete přát paní baronko? Prostě jsme komedianti, a nejvíc nás potěší, když se ostatní k naší hře přidávají,“ vzpomínaly Anna Hebdová a Květoslava Bukovská.
S vidláky, bigbíťáky i s vláčkaři
Vystupují na akcích Zahradní železnice Čabová a Muzea vidlí Lichnov. „V Lichnově mají potok i kapelu Čižna a Dvorce mají potok i sbor Lobeník. Tak se naše hudební týmy potkaly v muzeu vidlí. Měly jsme na vystoupení zástěry a šátky. Byla to radost, jak jsme si v Lichnově rozuměli s vidláky i s bigbíťáky z Čižiny. Dokonce jsme vyrobili speciální vidlácký zpěvník. Tak si blbnem,“ směje se při vzpomínce Květoslava Bukovská.
play_fill
Mají ve svém repertoáru písničky pro každou příležitost, ať už jsou to Čarodejnice, country festival nebo první máj. Hrály budovatelskou úderku, když zpívali častušky z padesátých let „Koně dáme do kolchozu necháme si starou kozu“, aby svou agitací zvedly uvědomění a pracovní morálku spoluobčanů. Spolek paní a dívek vyráží ze Dvorců také na na vlastivědné výlety.
Často i s dětmi. Letos byl na Sovinci, v Pradědově galerii řezbáře Halouzky, v Úvalně na rozhledně i na koupališti nebo si objednal cestu lodí po Slezské Hartě.
