Kliknutím zvětšíte„Legislativní úprava jasně definuje minimální kvalifikační požadavky, které musí školský logoped splnit. Zcela jasně vymezuje jeho působnost pouze na školská zařízení,“ zdůrazňuje mluvčí resortu Aneta Lednová. Dodává, že narušená komunikační schopnost a logopedické obtíže nemohou být vnímány výhradně jako nemoc, kterou je nutno léčit jen zdravotnickými prostředky.
Příběh sedmileté Stelly ale ukazuje, že nevhodná metoda může dítě poškodit. „Dcera špatně vyslovovala víc hlásek. Od tří let chodila do mateřské školy, kde byla třída zaměřená na logopedii. Zlepšení se ale nedostavilo. Pokrok přišel až poté, kdy Stella začala chodit ke klinickému logopedovi,“ řekla dívčina matka.
Předsedkyně výboru klinických logopedů při Sdružení ambulantních specialistů Vlasta Šimková připomíná, že kliničtí logopedi musejí po magisterském studiu absolvovat tříletou specializační přípravu pod odborným dohledem a poté složit atestační zkoušku.
Ohrožení zdravého vývoje dětí?
Podle Šimkové by zavedení školského logopeda znamenalo bezprecedentní ohrožení zdravého vývoje dětí, a to nejen z pohledu řečových vad. Jako příklad uvádí zaměňování hlásky B za M: „Bez znalosti související zdravotní problematiky by logoped zintenzivnil nácvik. Ale klinický logoped si povšimne, že je dítě pobledlé, dýchá převážně při otevřených ústech, a proto vysloví podezření na zvětšenou nosní mandli. Po jejím odebrání obvykle dojde k nápravě,“ vysvětlila Šimková.
Upozorňuje také na to, že pedagogové nemají přístup ke zdravotnickým informacím, protože nejsou zdravotníky, a proto nemohou nejen diagnostikovat, ale ani provádět zdravotnickou terapii.
Ministerstvo školství je však přesvědčeno, že spolupráce mezi školskými a klinickými logopedy dětem s vadami řeči prospěje.
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
