Z polí jsou močály. Čtvrtinu obilí zemědělci nesklidili, olej a pivo zdraží

Podobné stesky zaznívaly i od mnoha dalších zemědělců. „Letošní žně komplikuje deštivější počasí, kvůli kterému dochází v některých oblastech k podmáčení polí a tvoří se až močály, zemědělci tedy nemohou vyjet na pole s technikou,“ potvrdil pro Deník prezident Agrární komory Jan Doležal.

Rekordní drahota. Po benzinu či pivu si Češi připlatí i za elektřinu

Právě Jihočeský kraj na tom ovšem ohledně sklizně není špatně, leží zhruba na republikovém průměru s tím, že zde mají sklizené tři čtvrtiny ploch obilovin. Nejlepší je z tohoto pohledu situace v Jihomoravském kraji, kde podle nejnovějších statistik ministerstva zemědělství zbývá obilí sklidit z necelých pěti procent polí. Naopak v Karlovarském kraji, který je na chvostu tabulky, mají před sebou ještě asi polovinu sklizně, jen o málo lepší situace je v Libereckém a Moravskoslezském kraji. “Přitom loni touto dobou byly žně téměř u konce,“ uvedl Doležal. Letos se ale podle něj již protáhly o několik týdnů.

Pokud se počasí neumoudří, obávají se farmáři menší sklizně a horší kvality produkce, než bývá obvyklé. Přesto jsou komodity, kde více vody neškodí. „Letos se díky dostatku vláhy velice dobře daří plodové a listové zelenině,“ konstatoval Doležal. Trpí naopak zelenina kořenová a také cibule. „U vinné révy a chmele je ještě na hodnocení brzy, i když porosty zatím vypadají slibně, stejně jako u cukrové řepy,“ poznamenal Doležal.

Brazilcům pomrzly kávovníky. Káva nyní skokově zdraží také Čechům

Na účtování letošní sklizně je ještě příliš brzo také podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka. „Jak sedláci říkají, dokud to není ve stodole, tak se to nedá hodnotit, a tam čtvrtina úrody pořád ještě chybí,“ řekl Šebek Deníku. Odhaduje, že letošní sklizeň bude průměrná.

Podle agrárního analytika Petra Havla ale obilí, které stále stojí na vodou nasáklých polích, mohou snadno napadnout plísně. K jejich vzniku mohlo přispět zejména dosavadní počasí, nejen vlhké, ale i teplé. Utrpět tím mohou ale i ostatní plodiny. Kromě horší kvality nelze vyloučit ani zvýšení ceny produktů, zejména kvůli dalším nákladům na jejich vysoušení.

Českou spotřebu zemědělci pokryjí

I kdyby ale bylo pšenice méně než v minulých letech, stejně se jí v Česku pěstuje tolik, že to bohatě převyšuje zdejší spotřebu. „I když jí letos není tolik, tak to je vlastně dobře, protože byla nahrazena komoditami jako mák, některé druhy zeleniny, pícniny, což je dobré pro krajinu i pro hospodářská zvířata,“ řekl Deníku Havel. Neočekává, že by výrazně vzrostla cena mouky, jiné je to třeba u řepkového oleje. Cena olejnin totiž roste celosvětově, a produkce českých zemědělců na tom nic nezmění.

Statisíce rodin zůstanou příští rok bez topení. Výměnu kotlů firmy nestihnou

Horší byla rovněž sklizeň sladovnického ječmene, bez něhož se neobejdou pivovary. „Ty už ostatně avizovaly, že cena piva poroste,“ připomněl Havel, jenž obecně očekává mírné plošné zvýšení cen základních potravin kvůli zvyšujícím se nákladům lidské práce. Zejména velkým zemědělským podnikům totiž chybí pracovníci, a proto si na ně musí připlatit.

Malí farmáři si ale musí poradit sami. „Každý je současně ředitelem i zaměstnancem, takže nedostatkem lidí příliš netrpíme,“ prohlásil Šebek. „Nejlepší je, když se zemědělství dělá na farmách, kde jsou do něj lidé zapojeni osobně, svým srdcem, a v místě, kde sedláci žijí a mají to tam rádi,“ dodal.

Podíl sklizených ploch obilovin
(kromě kukuřice, v procentech, k 22. srpnu)

Zdroj: ministerstvo zemědělství