Předchozí
1 z 6
Další

Krnovské gymnázium se jako první přihlásilo k německým rodákům

Je to už 25 let, co Krnov spolupracuje s německými rodáky. Od prvního setkání českých a německých Krnovanů se této iniciativě věnuje tlumočnice a učitelka němčiny na gymnáziu Ludmila Čajanová. Vzpomíná jak to všechno začalo v roce 1995, když se chystala oslava 50. výročí založení gymnázia v Krnově. Tehdy se objevil nápad, proč slavit jen padesátiny českého gymnázia, když historicky vzato, škola byla založena již v roce 1875. Výročí 120 let existence má přece jen větší váhu než padesátka.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba

„Tak se stalo, že byli do těchto oslav zapojeni také bývalí předváleční studenti žijící dnes v Německu, Rakousku a Izraeli. Škola byla až do vypuknutí druhé světové války tolerantní národnostně, politicky i nábožensky,“ vysvětlila Lidmila Čajanová jak se zrodil nápad pozvat na oslavu předválečné Krnovany a přenést se přes dávné křivdy z období odsunu a protektorátu.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba

„Dodnes mnozí rodáci vzpomínají, jak z nich opadl předchozí pocit ublíženosti a nedůvěry, když je u vchodu do budovy vítali studenti květem karafiátu. Naopak pocítili úlevu a radost. Zvláště po srdečném a současně oficiálním přivítání ředitelem školy Bedřichem Rutarem a starostou Bedřichem Markem,“ připomenula začátek spolupráce Čajanová, která při oficiálních aktech většinou zůstávala skromně v pozadí v roli tlumočnice.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba

Pod vedením Kurta Schmidta, který perfektně hovoří česky i německy, vznikla trvalá spolupráce. Neustala ani při personálních a politických změnách na radnici. „Kromě příznivého vlivu na mezilidské vztahy spolupráce přinesla také řadu kulturních a společenských aktivit v obcích bývalého okresu Krnov. Proběhla řada přednášek k historii Krnova a objevila se první publikace starých fotografií, kterou překonala až po letech sbírka pana Křivy. Začaly se opravovat pomníky padlým v první světové válce, hřbitovní kaple a náhrobky významných osobností. Vzpomeňme také úvalenskou rozhlednu a hrob Hanse Kudlicha. Nebo podíl německých rodáků na opravě povodní zničeného historického domu na náměstí, který dnes známe jako Dům Evropy a česko-německého přátelství,“ doplnila Ludmila Čajanová.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba

Do rodného Krnova se na několik let vrátil Horst Kaller a zapojil se do úpravy zdevastovaných židovských a evangelických hřbitovů. Díky Česko-německému fondu budoucnosti vznikly projekty na opravu památek. „Například kostel v Krnově-Kostelci a v Hrozové byly díky následnému archeologickému výzkumu zařazeny mezi naše památky první kategorie. Totéž se týká i oprav kostelů v Hošťálkovech, Petrovicích, Holčovicích, Jindřichově, zámecké kaple v Pelhřimovech či fresek na Cvilíně,“ připomenula Ludmila Čajanová.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba

Mezi první společné projekty patřil pomník krnovského architekta Leopolda Bauera nebo výstavba rusínské kaple. „Díky vlivu některých sudetoněmeckých osobností byl navázán kontakt s mezinárodním vzdělávacím střediskem v Sonnenbergu, kam řadu let mohli zdarma jezdit studenti Gymnázia. Není možné opomenout významný dar: kopii sochy Madony z koncentračního tábora Dachau. Socha byla původně v salvatoriánském klášteře v Krnově a do Dachau ji tajně nechal převézt biskup Nathan. Kopii obstaral pan Walter Titze, který jako tříletý chlapec přežil takzvaný Hladový pochod z Krnova do Králík," uzavřela bilanci uplynulých 25 let Ludmila Čajanová, která se výrazně podílela na budování vzájemné důvěry a lámání bariér všeho druhu.

Při oficiálních akcích Ludmila Čajanová většinou stála skromně v pozadí v roli tlumočnice.  Přesto má obrovské zásluhy na spolupráci Krnova s německými rodáky.Zdroj: Deník / František Kuba