Zrušení ústavní výchovy je v nedohlednu. Děti není kam dávat, říká vychovatelka

Jaké jsou nejčastější důvody, že se dítě dostane do dětského domova?
Většinou jde o sociální důvody. Rodiče nemají bydlení, neumějí se o dítě postarat, nemají kompetence, zanedbávají školní docházku. Ale hodně se nám vrací i děti z pěstounské péče.

play_fill

Přechod z děcáku do života nezvládne čtvrtina dětí. Vyplatí se je podpořit

Česko

Vážně? Proč?
Protože to tam nezvládají. Do pěstounské péče se vezmou třeba v pěti letech a zdá se vše v pohodě, ale s nástupem puberty se u nich mohou projevovat geny a jsou problémoví. Mnohdy jde o příbuzenské pěstouny, kteří pak výchovu přestanou zvládat a dávají žádost o umístění dítěte do dětského domova. Někdy tu žádost podávají i samy děti, přes sociální odbor, přes školu či policii.

Co k tomuto kroku dítě vede?
Máme tu třeba adoptivního kluka, jenž už v rodině nechtěl být. Měl výchovné problémy, rodiče na něj tlačili, měli na něj nároky a jemu se to nelíbilo.

close info Zdroj: Deník/ Zuzana Hronová zoom_in Vychovatelka Lucie Dušková z Dětského domova Dolní Počernice

Co se děje s dítětem odebraným z rodiny?
Mělo by jít do diagnostického ústavu, kde by se do tří měsíců rozhodlo, kam by ho bylo vhodné umístit. Bohužel to tak nebývá. Ženy ze sociálního odboru vám zavolají, že potřebují umístit dítě a řeknou, jak je skvělé a hodné. Když zjistíme, že to tak není, znovu se stěhuje, třeba do výchovného ústavu.

Jak se dá dítě v ústavní péči připravit na běžný rodinný život?
Máme tu třináct rodinných skupin. Ty dostávají kolem třiceti tisíc korun měsíčně na stravu a provoz a s nimi hospodaří. Skupinka nakupuje, vaří, uklízí. Děti chodí do běžných škol a po vyučování na normální kroužky. Když jsou finance, o víkendu jedeme na výlet nebo dostáváme vstupenky na nějakou kulturní či sportovní akci.

Častou představou je, že jakmile dítě dovrší osmnáct let, ocitne se za branami dětského domova. Nicméně není to nutné. Jak to tedy přesně je?
Ústavní výchova končí v osmnácti až devatenácti letech. Pak ale děti mohou podepsat smlouvu o dobrovolném pobytu a zůstat u nás, pokud studují. Zůstávají, dokud nedostudují, nejdéle do 26 let. Často studují druhou střední školu, nástavbu, někteří jdou i na vysokou školu.

Vaší specialitou je předcvičné bydlení. O co přesně jde?
Jde o děti kolem šestnácti let, které bydlí spolu, dostávají cvičnou výplatu na jídlo, provoz, jízdenky. Nakupují si, vaří a nesmí zanedbávat školu. Když to zvládají, odcházejí do klasických cvičných bytů. Ty už bývají v jiné části Prahy, děti bydlí pouze po dvou. Jsou s námi v kontaktu, provázející pedagog se za nimi jezdí dívat. Zůstávají zde do konce svého studia. Když úspěšně dostudují, mají od nás nárok na dva roky startovacího bytu se sníženým nájmem. Do té doby si musí našetřit na vlastní bydlení, nebo se jim snažíme dojednat Dům na půl cesty, popřípadě se vrací k rodičům.

Rodiče ji bili a sexuálně zneužívali. Díky dětskému domovu studuje na režisérku

Česko

Může se vrátit dítě, které odejde, ale venku narazí?
Ano, podle zákona má nárok se do roka vrátit, podmínkou zůstává studium. My je nabádáme, že je důležité dostudovat a neodcházet moc brzy. Mnozí ale hrdě odejdou a pak spadnou na dno. Někdo je příliš hrdý na to, aby se vrátil a přiznal, že to nezvládl.

Co jsou ty největší těžkosti při osamostatnění?
Bydlení a práce, ale také trávení volného času. U nás mají naplánovaný den od rána do večera, venku jim dělá problém smysluplně den naplnit. Bývají sami, nemají kolem sebe blízké lidi.

Jak děti tráví letní prázdniny?
Jedou na tábor, někteří k rodičům, k příbuzným nebo ke svým hostitelům. Ti, kdo zůstanou, pojedou s vychovateli na naši chatu.

Jak fungují hostitelé?
Jde o dobrovolníky, kteří si po domluvě s dětským domovem vyberou dítě a chodí s ním na procházky, na výlety. Často se to přetaví do hostitelské péče. U hostitele provede šetření sociální pracovnice a poté si již lze brát dítě i na přespávání - na víkendy či na prázdniny.

Tančil s mámou, když je otčím mlátil. Teď je profesionální tanečník a choreograf

Česko

Máte dost hostitelů?
Bohužel ne. Potřebovali bychom více hostitelů i pěstounů, ale nejsou. Nebo sociální pracovnice nechtějí rozdělit třeba tři sourozence, ale málokterý pěstoun chce tři děti. Tak zbytečně zůstávají v ústavní péči. Někteří pěstouni chtějí jen právně volné děti, ale ty my většinou nemáme. Rodič se jednou za rok ozve a dítě není právně volné.

Jak se pak tedy má zrušit ústavní výchova?
Zrušení ústavní výchovy je v nedohlednu. My jsme nedávno museli rozšířit kapacitu. Ruší se kojenecké ústavy, ale i na tyto děti do tří let není dost pěstounů. Nedávno nám volali ze sociálky, že k nám potřebují umístit šest sourozenců. Kam by takové skupiny dávali?