Marcel žil letos v únoru jako podnájemník u přítelkyně na Hornoměstské ulici v Rýmařově. Měl hluboko do kapsy, a tak ho napadlo, že by si mohl vyrobit falešné bankovky a nějak šikovně je poslat do oběhu. Ze šuplíku přítelkyně si vypůjčil tisícikorunu a vytiskl první, ještě nekvalitní peníze.
„Neseděl rub a líc bankovky, až na sedmý pokus se mi to zdařilo. Pravou tisícovku jsem vrátil do šuplíku a nepovedené bankovky jsem zahodil,“ vypověděl v úterý odpoledne u bruntálského soudu Marcel.
Padělky měnil za pervitin
Zbyly dva povedenější padělky, které Marcel naschvál pomačkal, aby vypadaly jako pravé a vyrazil 12. února v podvečer do ulic. Rozhodl se, že za peníze nakoupí tvrdé drogy a následně je se ziskem prodá. Potkal v Rýmařově známého, o němž věděl, že se jmenuje Ota, a že pro něj není problém nějaký ten pervitin sehnat.
Napadlo je oslovit Moniku z Litovle, která, jak oba dobře věděli, „vždycky něco má“. A dealerka Monika jejich přání ráda vyhověla. S felicií přijela Monika na parkoviště před rýmařovský Penny market. Marcel si sedl na místo spolujezdce a zakoupil gram pervitinu za tisíc korun.
„Bylo mi jasné, že na padělek v autě nepřijde,“ uvedl ve své výpovědi Marcel. Obchod proběhl, nic netušící Monika odjela. Jen co přijela do domovské Litovle, vyrazila do herny, kde se snažila tisícikorunu udat. Všímavý číšník, kterému se už dříve snažili podstrčit falešné peníze, neomylně poznal padělek.
Všímavý číšník i vyhazovač v klubu
Bankovku číšník zabavil a přivolal policisty. „Nevypadala, že by věděla, že jde o padělek. Tvrdila, že ho dostala od nějakého chlapa,“ sdělil soudu číšník z litovelské herny. Že jde o jasně pozměněné platidlo, potvrdil později kriminalistický posudek, při němž byla předmětem zkoumání i tiskárna, kterou Marcel pro výrobu tisícikorun použil.
„Už to nelze vzít zpět, lituji toho. Bylo to opravdu tak,“ vyjádřil se Marcel. Druhou bankovku v hodnotě tisíce korun se snažil Marcel rozměnit 13. února večer v klubu v Rýmařově. Po vyhazovači požadoval, aby ho pustil dovnitř, že si jen rozmění. Ten jej ale pustit nechtěl.
„Řekl jsem mu, že mu ji rozměním sám. Zdálo se mi ale podle papíru, že něco není v pořádku,“ vzpomínal na událost vyhazovač. Na omak byl papír jiný, než je tomu u pravých peněz. Marcel tvrdil, že mu dal bankovku kamarád, že není jeho, a že ji chce zpět. Nato odešel domů, dal si dávku pervitinu, a pak se prý rozhodl, že už žádnou falešnou tisícikorunu do oběhu dávat nikdy nebude.
Tříletý, ještě výchovný trest
Soudní senát vedený bruntálskou soudkyní Janou Janečkovou vyměřil Marcelovi za padělání a pozměnění peněz, které vydával za pravé, tříleté vězení se čtyřletým podmíněným odkladem. Současně nad výtečníkem vyslovil dohled probačního úředníka, k němuž bude muset Marcel pravidelně docházet.
„Obžalovaný se zcela doznal, což rovněž korespondovalo s výpověďmi svědků,“ konstatovala soudkyně Janečková. Marcel se vzdal práva odvolání proti rozsudku za sebe, i za osoby blízké. Stejně postupovala státní zástupkyně Petra Horáková.
Prý se napraví
„Vše, co bylo řečeno v žalobě, se zakládá na pravdě. S drogami jsem už skončil. Mám nyní nadprůměrně dobře placené zaměstnání, práce mě naplňuje. Nechci si to pokazit,“ dušoval se před soudem Marcel.