Peníze se Miroslava Šmihala nedržely. Byl rozvedený, z manželství splácel půjčky. V bruntálských Technických službách pracoval od otevření wellness centra na Dukelské ulici jako plavčík. Plat měl přitom pouze okolo patnácti tisíc korun hrubého měsíčně. Tu se v jeho hlavě zrodil ďábelský plán, jak se dluhů zbavit.

Jako zaměstnanec Technických služeb znal Miroslav Šmihal dobře datum výplatního termínu. Rozhodl se, že se peněz určených na výplatu zaměstnanců zmocní. A kvůli tomu jej včera u bruntálského soudu obžalovali a po pětačtyřiceti minutách i odsoudili za vydírání.

K vydírání použil svou vlastní dceru

Miroslav Šmihal postupoval chladnokrevně a promyšleně. Za den k vydírání mzdové účetní si zvolil 13. prosinec loňského roku. Tušil, že bude mít účetní na výplaty tři sta nebo čtyři sta tisíc korun.

Na vydírání se předem dobře připravil. V Krnově zakoupil diktafon i sim kartu do mobilu, kterým účetní vydíral. Svojí dceři napsal na papír pár vět, aby mu je přečetla do diktafonu. To se mu při vydírání náramně hodilo. Nahrávku přehrál vyděšené účetní a tvrdil, že záznam namluvila její nezletilá, teprve jedenáctiletá dcera.

Miroslav Šmihal budil dojem, že holčičku účetní unesl. „Účetní sdělil, že má její dceru a pokud jí na ní záleží a nechce, aby se jí něco stalo, ať dá peníze do igelitové tašky, nevypíná mu telefon, nekontaktuje policii a řídí se jeho pokyny, že jí běží čas,“ řekla v žalobě státní zástupkyně Eva Pustějovská. Peníze měla účetní hodit do kontejneru u spořitelny, jež sídlí jen několik desítek metrů nad areálem Technických služeb.

Účetní slyšela z telefonního sluchátka dětský hlas, který říkal: „Mami, jsem v pořádku.“ Přitom v té době byla dcerka účetní tak jako jindy ve škole. Ženu dodnes obestírá hrůza, co vše se mohlo stát. Ještě dnes je v péči odborného lékaře, psychiatra. „Věřila jsem, že své hrozby naplní. Říkal, že jestli chci vidět svou dceru, ať udělám, co chce,“ vypověděla účetní.

Vyděrače poznala jednatelka

Vyděrač Šmihal zjistil, že účetní není během telefonátu v kanceláři sama, proto hovor ukončil a už se neozval. Šmihalův úmyslně zastřený hlas vyslechla také jednatelka a finanční ředitelka Technických služeb, ve firmě pracující už třicet let.

„Poznala jsem, že hlas patří některému z našich zaměstnanců. Pochopila jsem, že jde o vážnou věc,“ vypověděla jednatelka. A vzpomněla si i komu, Šmihal seděl za ní v autobusu při listopadovém zájezdu Technických služeb do Prahy. „Chtěl účetní psychicky zlomit,“ vypověděla jednatelka.

Trest byl ještě výchovný

Policisté ihned po oznámení případu zajeli pro dcerku účetní do školy a několik dnů ji hlídali. Nato Miroslava Šmihala dopadli a obvinili z vydírání. Rozsudek byl vzhledem ke společenské nebezpečnosti a promyšlenosti Šmihalova činu mírný. Soudce Lumír Čablík jej odsoudil na osmnáct měsíců s podmíněným odkladem na dva roky a šest měsíců.

„Co se týče viny obžalovaného, není o čem pochybovat. Polehčovalo mu, že doposud vedl řádný život, spontánně se doznal a svého jednání litoval. Proto jej stihl zatím pouze výchovný trest,“ odůvodnil rozsudek Lumír Čablík. Miroslav Šmihal i státní zástupkyně Pustějovská se včera na místě vzdali práva na odvolání proti rozsudku, tím se stal verdikt pravomocným.

Motivem Šmihalova zoufalého činu byla snaha řešit tíživou finanční situaci. „Vím, že jsem udělal blbost, jen jsem potřeboval peníze. Byl bych rád, kdyby se to nikdy nestalo,“ kál se před soudem Šmihal. Do roku 2007 pracoval jako pražský policista, vloni se hlásil na místo bruntálského městského policisty.

Z pochopitelných důvodů už nepracuje ani u Technických služeb. Už má jiné zaměstnání, pracuje a i nadále splácí staré dluhy.