Téměř třetina ze všech násilníků, které policie vykázala z domů a bytů, je z našeho regionu

Náhradní ubytování si musí na Vánoce najít čtyřiačtyřicetiletý muž, který surově napadl svou bývalou o dva roky mladší manželku, s níž žije ve společné domácnosti. „Jednalo se o opakované útoky,“ řekl mluvčí severomoravské policie Milan Klézl s tím, že podle zákona byly splněny všechny podmínky pro uplatnění institutu vykázání. Hrubián se bude moci vrátit nejdříve za deset dnů.

Aktéry dalších dvou násilností byly matky a dcery. Hrůzné chvíle prožila sedmdesátiletá důchodkyně z Ostravy-Hrabůvky, která musela snášet příkoří ze strany své šestatřicetileté dcery. Kromě nadávek a výhrůžek přišly ke slovu také údery pěstmi do hlavy. Podobný scénář měl i další zločin, který se odehrál v Ostravě- Dubině. „Dcera napadla matku verbálně a poté rozbila skleněnou výplň dveří,“ řekl Klézl s tím, že ne vždy lze v podobných situacích použít institut vykázání.

„Při šetření je nutné zvažovat, zda jsou splněny všechny čtyři základní znaky domácího násilí. Tedy opakovanost, postupný nárůst intenzity, neveřejnost a jasné vymezení rolí mezi pachatelem a obětí. Nelze například provést vykázání při jednorázovém útoku, nebo tehdy, kdy není jasné rozdělení rolí mezi násilnickou a ohroženou osobou,“ vysvětlil Klézl s tím, že od začátku roku do konce listopadu bylo v bývalém Severomoravském kraji vykázáno 235 agresorů, což je téměř třetina všech vykázaných násilníků v Česku, kterých bylo celkem 728.

Nejvíce jich evidují policisté na Karvinsku (81), Ostravsku (44) a Frýdecko-Místecku (30). Důvodů, proč je v našem kraji tolik vykázaných násilníků, je podle Klézla hned několik. Svou roli hraje mimo jiné sociální situace. Důležitá je také skutečnost, že policisté v Moravskoslezském kraji mají s touto problematikou větší zkušenosti než jejich kolegové z dalších částí republiky.

V Ostravě již před několika lety vznikl pilotní projekt věnovaný domácímu násilí. Existuje také síť institucí a organizací, které dokáží obětem rychle a účinně pomoci. Policisté již zaznamenali i několik případů, kdy se vykázaní lidé snažili vrátit domů před uplynutím desetidenní lhůty. „Neuposlechnutím uloženého rozhodnutí se vykázaný dopouští přestupku proti veřejnému pořádku případně i trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí,“ doplnil Klézl.