Policie při pátrání po Kaolínce pracovala se dvěma základními vyšetřovacími verzemi: vražda a únos. Ani jednu z nich se nepodařilo stoprocentně vyvrátit či potvrdit, takže skutečný osud Karolínky Plané je dodnes záhadou. Dnes by z ní už byla patnáctiletá slečna. Přestože se tělo Karolínky nikdy nenašlo, její otec Jaroslav Planý byl na základě řetězce nepřímých důkazů odsouzen za její vraždu.

Rodiče Karolínky v roce 1996 řešili rozvodové neshody, které se týkaly také péče o dítě. V osudný den 5. září 1996 si otec Jaroslav Planý převzal Karolínku od maminky Bohdany pod záminkou, že společně s dcerkou oslaví její narozeniny u příbuzných v Jeseníku. Od té doby holčičku už nikdy nikdo nespatřil.

„Udělal jsem strašnou věc,“ řekl otec

Nepřímé důkazy se opíraly zejména o svědectví příbuzných Planého, kterým se v návalu emocí doznal, že udělal „strašnou věc“. Verzi vraždy nasvědčuje také skutečnost, že v den zmizení Karolínky měl u sebe pistoli, ze které se podle balistické expertizy střílelo. Motivem hrůzného činu mohla být pomsta bývalé manželce, které soud svěřil dítě do opatrování. Zmizení Karolínky původně Planý vysvětloval historkou o únosu neznámým stopařem, ale poté, co policie jeho verzi vyvrátila, nahradil ji tvrzením o ztrátě paměti a mlčením. Planý odmítl vypovídat na detektoru lži.

Zatímco Interpol, policisté, ale i senzibilové a amatérští pátrači se pokoušeli najít Karolinku živou, nebo mrtvou, Planý se ocitl za mřížemi pouze za nelegální držení pistole. Pro nedovolené ozbrojování, na rozdíl od vraždy, existovaly přímé důkazy.

Zproštěn obžaloby

Po odpykání tohoto trestu byl z vězení propuštěn a čekal na svobodě, jak dopadne obžaloba z vraždy. Krajským soudem byl Planý původně zproštěn obžaloby z vraždy, státní zástupce se úspěšně odvolal k vrchnímu soudu, a pak jej tentýž soud na základě stejných důkazů, odsoudil na třináct let a vrchní soud tento verdikt potvrdil.

V případu, který je považován za jeden z nejsložitějších v dějinách kriminalistiky a soudnictví, docházelo k paradoxním situacím. Soud totiž mohl vynést osvobozující rozsudek nebo výjimečně vysoký trest a pokaždé by pro své rozhodnutí našel oporu v platných zákonech. Zatímco byl Planý stíhán pro vraždu, byla současně vyhlášena beztrestnost pro únosce Karolínky, pokud se přiznají.

Důkazy chybí

„Chybí jakékoliv důkazy o biologické smrti Karolínky,“ shrnul podstatu obhajoby advokát Planého Rostislav Vlček. Státní zástupce poukazoval na podobný případ z roku 1932, kdy byl pachatel odsouzen za vraždu, přestože se tělo oběti nenašlo. „Přímý důkaz vraždy nemáme, ale nepřímé důkazy tvoří uzavřený řetězec, který Planého jednoznačně usvědčuje,“ zdůvodnil rozsudek, proti němuž není odvolání, předseda senátu Vladimír Štefan.

Když byl Planý odsouzen za vraždu, všichni doufali, že zapírání pro něj ztratí smysl a konečně přizná únos, aby si zkrátil trest a byl znovu souzen za jiný, mírnější paragraf. Pokud vraždu nespáchal, nemělo smysl cokoliv zapírat. Jeho současné mlčení ale spíš potvrzuje verzi vraždy.