Lékařský průlom. Muži transplantovali srdce geneticky modifikovaného prasete

Chodícím zázrakem medicíny se stal sedmapadesátiletý Američan David Bennett. Je totiž prvním člověkem, jemuž bylo transplantováno srdce od geneticky upraveného prasete. Unikátní zákrok se odehrál před několika dny v americkém městě Baltimore. „Tři dny po experimentální, sedm hodin trvající operaci, se pacientovi daří dobře," hodnotí Bennettův stav s prasečím srdcem podle BBC jeho lékaři.

Poslední šance

David Bennett umíral, transplantace srdce byla jeho poslední nadějí na záchranu. „Mohl jsem buď zemřít, nebo podstoupit tuto transplantaci. Vím, že podobná operace je výstřelem do tmy, ale byla to moje poslední možnost," vysvětlil Bennett, proč se rozhodl stát prvním člověkem, jemuž bylo v zásadě stále pokusně voperováno prasečí srdce.

Minuta navíc s pupeční šňůrou může předčasně narozeným dětem zachránit život

Lékaři dosud nevědí, jak dlouho bude Bennett s prasečím srdcem naživu, zatím jsou ale jeho výsledky dobré. Jelikož se jednalo o opravdu neobvyklou operaci, a zejména první takový zákrok svého druhu na světě, lékaři z University of Maryland Medical Center museli pro provedení operace získat speciální povolení.

Experimentální zákrok jim byl schválen poté, co bylo jasné, že Bennett nejen souhlasí, ale že bez transplantace by mohl zemřít. „Vzhledem k jeho špatnému zdravotnímu stavu byl pan Bennett považován za nezpůsobilého pro transplantaci orgánu od jiného člověka," vysvětluje BBC. Lidského srdce by se tedy muž nedočkal a zemřel by.

Řešení nedostatku orgánů

Pro operatéry byl zákrok vyvrcholením dlouholetého výzkumu. „Operace o krok přiblížila svět k vyřešení krize nedostatku orgánů," zmiňuje tisková zpráva University of Maryland slova chirurga Barlteyho Griffitha. Na transplantaci orgánů totiž čeká mnohem víc lidí, než kdy bude orgánů k dispozici.

David Bennett se mezitím těší, že dostal šanci žít alespoň o něco déle. „Už vyhlížím chvíli, až se dostanu z postele a zotavím se," řekl pacient.

Naděje u transplantací. V USA úspěšně připojili prasečí ledvinu k lidskému tělu

Možnost využití zvířecích orgánů k takzvaným xenotransplantacím se zvažuje již dlouhodobě. A stejně tak již dříve bylo vyhodnoceno, že nejvhodnější jsou orgány od prasat, byť i v případě aktuální transplantace muselo být zvíře geneticky upraveno, aby lidské tělo dokázalo přijmout jeho srdce.

Dosud byla největším pokrokem v této oblasti operace z loňského října, o které již Deník informoval. Američtí vědci tehdy připojili prasečí ledvinu na dvě cévy mimo tělo člověka a dva dny pozorovali její činnost. Pacient ovšem už tehdy prošel mozkovou smrtí, a ve chvíli, kdy k němu byla napojena geneticky upravená prasečí ledvina, byl již považován za mrtvého.