Co je pro naše ledviny dobré? Můžeme začít u něčeho typicky českého, jako je pivo?
Zase tolik přírodních medikamentů, které by ledviny ochránily, nebo dokonce léčily, není. Jsou to spíš taková babská povídání – pokud někdo vypije jedno pivo, jestli je to zdravé nebo nezdravé? Dokonce urologové někdy doporučují, ať si pacient dá klidně jednu Plzeň, že mu to prospěje. Radí to ale především kvůli objemu přijatých tekutin, protože řada lidí pije málo. A když lidé nejsou schopní nic pít, tak je otázka, jestli pak není záchrana, když budou pít aspoň pivo… Ale záleží na tom, kolik piva člověk vypije.

Když si půjdu s kamarády večer sednout na svých pět, osm kousků, to už asi ledviny moc nejásají?
To rozhodně ne, alkohol ledvinám neprospívá. Ale když vypijete najednou pět, či osm piv, tak závažnější je jiný problém. Pivo je hypotonický roztok, kterému, stejně jako čisté vodě, chybí ionty – nejsou tam sodík, draslík, magnézium, prostě prvky, které jíme třeba v polévce nebo pijeme v minerálních vodách. Takže když si dáte hodně piv po sobě, hrozí, že vypijete víc té čisté vody, než byste měli. A můžete se vodou tak trochu otrávit.

Ondřej Viklický v Show Jana Krause:

Zdroj: Youtube

Co bezprostředně zachrání notorické pivaře před takovou otravou?
Říká se, že když pijete pivo, máte k tomu jíst slané buráky, na stolech bývají slané preclíky, tyčinky. Nejlepší je dát si k pivu pořádné jídlo – oběd, večeři. Pít jen samotné pivo ve větším objemu zdravé není, stejně jako když budete pít celý den jen vodu z kohoutku.

Takže kolik piva můžeme vypít, aby to pro ledviny bylo tak akorát?
Nemyslím si, že by se pivo mělo pít každý den. Ale dávat si ho je náš národní zvyk, asi s tím nic neuděláme. Určitě bych ale neřekl, že pivo nějakým způsobem ledvinám prospívá.

Vyšetření moči spolu s ultrazvukem ledvin jsou základním diagnostickým „okem“ do stavu pacienta. Ilustrační snímek
Nemocné ledviny má desetina Čechů, často o tom neví. Test může zachránit život

Zmínil jste otravu vodou. Co si pod tím představit?
Otrava vodou je samozřejmě mnohem častější jev než otrava pivem. Znamená to, že nám klesá množství sodíku v krevní plazmě, což může být poměrně nebezpečné pro mozek. V krajním případě nastává akutní stav, který se musí okamžitě řešit. Když se člověk přepije velkým množstvím vody, může mu být zle, začne zvracet.

To asi běžnému člověku jen tak nehrozí?
S velkou pravděpodobností ne. Ale léčili jsme tu řadu hlavně slečen, které měly psychickou závislost na příjmu tekutin. Byly ze všech stran reklamami nabádány, aby dodržovaly pitný režim a měly u sebe neustále láhev s vodou. Dělaly to a vytvořily si takový reflex, kdy díky němu pily pět šest litrů vody denně. To bylo spojeno s poklesem sodíku v jejich organismu a my jsme nejprve řešili, co se jim děje, jakou že to mají chorobu. A pak jsme zjistili, že to je pouze abnormálním příjmem tekutin.

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. je přednosta Transplacentra a přednosta Kliniky nefrologie IKEM v Praze.Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc. je přednosta Transplacentra a přednosta Kliniky nefrologie IKEM v PrazeZdroj: se svolením B. Braun

Takže není třeba se na příjem tekutin hodně soustředit?
Připomínání pitného režimu má směřovat hlavně k seniorům, kteří už často necítí, že mají žízeň. Takže nepijí a jejich organismus se postupně dehydratuje. Pak mohou být dezorientovaní a bývá jim špatně. Bývají to často hypertonici, lidé s vysokým krevním tlakem. Pokud nepijí a víc se potí, krevní tlak jim může hodně klesnout. A senior s nízkým krevním tlakem, když mu dostatečně neteče krev do mozku, může být ohrožen třeba mozkovou mrtvicí. Ale když je člověku dvacet let a je zdravý, jemu spíš hrozí, že to s pitím vody při soustavném zdůrazňování pitného režimu přežene. Tady to nemá žádný význam.

V televizní talk show Jana Krause v létě jste připomněl, že někteří lékaři naopak radí moc nepít.
Ano, opravdu jsem četl vyjádření jednoho známého plastického chirurga, že přebytek tekutin způsobuje otoky v obličeji, takže je lepší moc nepít. To mi připadá dost nesmyslné. Ale je pravda, že dehydratovaný člověk nemá otoky.


Nahrává se anketa ...

Abychom nezanedbali milovníky vína. Platí, že, stejně jako u piva, ani u konzumace vína není alkohol pro ledviny tak velkou hrozbou, jakou je pro játra?
Naprosto ano. To se vůbec nedá srovnat. Z rizikových faktorů, které poškozují funkci ledvin, je alkohol až na hodně nízkém místě, a týká se to především pijáků tvrdého alkoholu. Příjem etanolu musí být výrazně vysoký, pak bude asi hrozit nějaké poškození ledvin. Daleko víc zničující je alkohol pro játra. Ovšem nemocná játra mají následně vliv na ledviny – existuje řada stavů, kdy se ledviny takto sekundárně poškodí.

Onemocněním ledvin trpí každý desátý člověk na světě. Co je nejčastější příčina?
Na onemocnění ledvin dnes hledíme jako na civilizační nemoc. Ta je spojená se stárnutím populace a s tím, že se pacienti dožívají chronických nemocí nejen ledvin, ale také srdce, že mají choroby typu hypertenze, obezita a cukrovka. Poslední dvě zmíněné nemoci jsou na prvním místě v žebříčku rizikových faktorů pro ledviny.

Vašimi pacienty jsou tedy především diabetici?
Padesát procent pacientů na dialýze jsou dnes diabetici. Ti, u nichž neléčená, nebo špatně léčená cukrovka, která souvisí se životním stylem a špatnými dietními návyky, vede až k poškození ledvin. A ti tvoří také téměř padesát procent z pacientů po transplantaci ledviny. Je to extrém ve srovnání s nedávnou minulostí. Ještě v roce 1989 tito pacienti nebyly ani léčení dialýzou, protože byli moc rizikoví, natož aby byli transplantováni. Jsou to starší lidé, kteří mají spoustu nemocí, a kromě jiného i selhání ledvin.

Podle statistik u nás žije asi jeden milion diabetiků, především druhého typu.
To dříve nebývalo. Kde se vzali? Lidé dřív bývali hubenější, hýbali se. Dnes vedou sedavý způsob života a mají nezdravé stravovací návyky. To vše souvisí se vznikem diabetu a bohužel víme, že až čtyřicet procent diabetiků má nějakou formu poškození ledvin. Třeba mírnou, moc jim to nevadí, ale když počkáme dostatečně dlouhou dobu, mohou u nich nastat významnější problémy.

Jednu zlatou a jednu stříbrnou medaili získal Miloš loni na Evropských hrách transplantovaných a dialyzovaných sportovců v Oxfordu
Jako Superman. Neuvěříte, co Čech dokázal po rakovině a transplantaci ledviny

Co ledviny diabetiků může zachránit?
Diabetici, čili cukrovkáři mají hyperglykémii, vyšší hladiny cukru v krvi, a to se léčí. Neléčená hyperglykémie poškozuje ledviny, jejich cévy. Klíčem je správná kompenzace diabetu. Ale je třeba jít dál – cukrovka u pacienta často vznikne až jako následek obezity. Navíc leckdy dříve než cukrovku, měli pacienti hypertenzi. Takže cukrovka sice poškozuje ledviny, ale stejně tak je poškozují obezita a hypertenze, a ty toto dílo začaly jako první.

Jak se vlastně ledviny ničí?
Vše začíná drobným poškozením cév, které kvůli zmíněným civilizačním onemocněním vzniká hned zpočátku. Tento proces trvá poměrně dlouho. Pacient se nejprve nehýbe a špatně jí, takže začne přibírat. Zvedne se mu hladina krevního cukru, a teprve po mnoha letech má projevy diabetu. Ovšem to už je řada problémů v organismu vytvořených. Dobrá kompenzace diabetu tedy zajistí už jen zmenšení rizika postupu chorob ledvin směrem k jejich selhání. Pacienta už v této chvíli úplně nevyléčíme.

Co když obézní pacient navíc zhubne třeba 30 kilo?
To už je významná pomoc pro zlepšení fungování ledvin. Ale stejně se ten problém spíš oddálí, protože změny na výstelce cév vznikají u řady degenerativních procesů, je to prostě fenomén stárnutí. A cévy diabetika k tomu zestárnou o trochu dřív. Že by se ale ledviny vyléčily, to už bývá raritní.

První známka poškození ledvin

  • První známkou hrozícího poškození ledvin mohou být mírně zvýšené ztráty bílkoviny albuminu močí. Poškození ledvin, které může vést časem až k jejich selhání, patří mezi závažné komplikace pacientů s diabetem a hypertenzí. U těchto nemocných, kteří často nemají žádné potíže, by vyšetření ztrát albuminu, tedy albuminurie vysoce citlivou metodou jednou za rok mělo být samozřejmostí.
  • Jestliže se prokáže zvýšené vylučování albuminu močí, je třeba zjistit, zda je pacient správně léčen, zda dodržuje dietu a má adekvátní dávky inzulinu a dalších léků. Zintenzivnění léčby může významným způsobem oddálit nástup poškození ledvin. Více informací o testu najdete na Labtestsonline.cz.

Jak se projeví, že má člověk něco v nepořádku s ledvinami?
Nemocné ledviny nebolí. Bolestí se ozývají jen tehdy, pokud jsou zvětšené, když se nafoukne jejich pouzdro. To se ovšem stává pouze v případě akutních stavů, které jsou vzácné. U řady chronických onemocnění ledvin o tom pacienti nevědí a zjistí se to až podle příznaků pokročilého onemocnění.

Jaké to jsou?
U konečného stádia onemocnění ledvin, kdy je pacient téměř vždy odkázaný na dialýzu, můžeme pozorovat otoky dolních končetin i celého těla, výrazné zvýšení váhy a dušnost, šedivé zbarvení kůže, chudokrevnost či únavu a slabost. Vše jsou příznaky uremického syndromu, kde chvíli trvá, než tyto projevy vzniknou. Opravdu se to může táhnout desítky let, a proto říkáme, že by se pacienti měli zajímat o funkci svých ledvin, pokud patří mezi rizikové skupiny.

Vlasta Hubáčková s dcerou Jitkou žijí v Hustopečích u Brna. Před dvaceti lety matka darovala nemocné dívce svou ledvinu. První taková úspěšná transplantace v České republice se uskutečnila v pražském Motole.
První transplantace ledviny: 20 let žije s tou od mámy. Nebojte se, říká Češka

Co ukáže, že se něco děje s ledvinami?
Už v počátku špatného fungování ledvin při jejich poškození se z nich začíná dostávat bílkovina albumin do moči. Vyšetření albuminurie je základním krokem k rozpoznání úvodních fází chronických chorob ledvin před tím, než v nich klesne filtrace moči.

Takže by starší lidé měli jít ke svému lékaři a nechat si test udělat?
Toto vyšetření je doporučeno dokonce ve vyhlášce o preventivních prohlídkách. Česká nefrologická společnost prosadila před nějakou dobou změnu ve vyhlášce, která hovoří o tom, že mezi preventivní periodické prohlídky patří i vyšetření ledvin u rizikových skupin. Tedy u pacientů starších 50 let s cukrovkou a vysokým krevním tlakem by každé čtyři roky měla být u praktického lékaře vyšetřena funkce ledvin. Dnes už se ale jeví jako důležité, aby pacienti v riziku měli toto vyšetření častěji, každý rok.

„Stáli bychom o to, aby lékaři častěji testovali u rizikových osob přítomnost albuminu v moči,“ říká profesor Viklický. Se svolením Daniela Horáka„Stáli bychom o to, aby lékaři častěji testovali u rizikových osob přítomnost albuminu v moči,“ říká profesor Viklický. Se svolením Daniela HorákaZdroj: se svolením Daniela Horáka

Praktičtí lékaři albumin tedy pravidelně testují?
Stáli bychom o to, aby to dělali častěji, a především, aby to vůbec dělali. Víme, že řada diabetologů, kardiologů, internistů a praktických lékařů bohužel albuminurii nevyšetřují. Preventivní screeningová prohlídka u praktického lékaře jednou za dva roky je proplácena zdravotní pojišťovnou. Ale v ní není vyšetření albuminurie zahrnuté, praktik by to platil ze svého.

Když je pacient starší 50 let a má třeba velkou nadváhu nebo obezitu, má si takové vyšetření vyžádat a zaplatit?
Určitě bych to doporučoval. Nejde o drahý test, samoplátce stojí něco přes 200 korun a může mu včas ukázat, že s jeho ledvinami není něco v pořádku. Takže zpráva pro všechny pacienty je: zajímejte se o svou albuminurii, pokud máte rizikové faktory, a těmi jsou věk, hypertenze, obezita a cukrovka.

Prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.

Je profesorem vnitřního lékařství, přednosta Transplacentra, přednosta Kliniky nefrologie IKEM v Praze a vedoucím lékařem Transplantační laboratoře. Je také předsedou České nefrologické společnosti. Pod jeho vedením bylo v roce 2022 v IKEM provedeno 300 transplantací ledvin.