V ČLÁNKU NAJDETE

Routa vonná je rostlina původem ze Středomoří. Výborně snáší sucho, ale v České republice volně neroste. Výjimku tvoří snad jen občas planě rostoucí rostlinky poblíž zahrádkářských kolonií.

Stále zelený až půl metru vysoký keřík je silně aromatický. Sbírají se listy před rozkvětem nebo kvetoucí nať mladých rostlin. Routu je třeba sbírat vždy v rukavicích. Čerstvá šťáva totiž způsobuje vlivem slunečního záření na kůži nepříjemné puchýře. Sušená routa už není jedovatá.

Léčivé vlastnosti routy vonné

Routa vonná, latinsky Ruta graveolens, má široké uplatnění. Využívá se především při cévních onemocněních. Zpevňuje a rozšiřuje cévy, zlepšuje oběh krve a zabraňuje krvácení.

„Užívá se při zánětech žil. Je lékem i prevencí mozkové mrtvice. Snižuje vysoký tlak krve a má příznivý vliv na zažívací trakt, zejména na žlučník,“ uvádí některé ze zdravotních benefitů routy ve své poradně Bylinky pro všechny lékař a bylinkář Zbyněk Mlčoch

Routa vonná působí také na bolesti hlavy, závratě, uklidňuje a pomáhá při epilepsii. Tlumí bolesti při žlučníkových kamenech, snižuje menstruační potíže a má hojivé účinky. Proto se zevně užívá k vymývání zhnisaných ran, na prokrvení kůže a k výplachům očí. „Používá se také k likvidaci bakterií a plísní,“ přidává další možnost využití lékařský web RxList.

Bylina má specifickou chuť, proto se z ní vyrábí hlavně tinktura. Pro vymývání ran se z routy dělá odvar; dává se jedna čajová lžička drogy na 1/2 litru vody, odvar se nechá 8 hodin luhovat.

close Routa vonná latinsky Ruta graveolens. info Zdroj: Deník/Attila Racek zoom_in Routa vonná pomáhá především při cévních onemocněních.

Účinnou složkou jsou zejména vonné silice, které však ve větším množství působí toxicky. Proto je důležité nepřekračovat doporučené dávkování. A také neužívat routu dlouhodobě. V žádném případě by ji neměly užívat těhotné ženy.

Routa obsahuje kromě silic také alkaloidy, kumarin, hořčiny, třísloviny, flavonoidy a rutin. „Bylina obsahuje chemikálie, které mohou mít antibakteriální a protizánětlivé účinky. Neexistují ale žádné dobré vědecké důkazy, které by toto použití podporovaly,“ upozorňuje lékařský server WebMD.


Nahrává se anketa ...

Čaj z routy

Návod na čaj z routy doporučil web dTest. Čaj je skvělý na různé bolesti hlavy, má také zklidňující účinky,

  • Necelou čajovou lžičku sušené routy louhujte deset minut v šálku vroucí vody.
  • Nepodávejte více než dva šálky denně!
  • Lepší je kombinovat routu s podobně působícími bylinami a tak ji „naředit“.

Tinktura z routy

Návod na to, jak připravit tinkturu z routy, přinesl časopis Rozmarýna:

  • Hrst byliny zalijte 40% lihem. Nechte 14 dní luhovat za pokojové teploty a občasného protřepání.
  • Poté přefiltrujte.
  • Používejte vnitřně 10 kapek 2krát denně proti návalům krve do hlavy, závratím a nadýmání.
  • Užívejte 15 až 25 kapek 2krát denně při ostatních potížích, zevně pak k potírání při revmatických bolestech.

Routu čekají další výzkumy

Studie z roku 2023 týmu vědců z Čínské akademie věd se zaměřila na možnost využití Ruty graveolens k léčbě onemocnění Vitiligo. Jde o depigmentační poruchu, která se projevuje jako lokalizované bílé skvrny na kůži nebo sliznici.

Výsledky výzkumu ukázaly významný potenciál byliny v léčbě Vitiliga s tím, že je nutné další zkoumání v budoucích studiích.

Sběr a sušení routy vonné

V červnu se sbírají mladé listy a kvetoucí nať, na sklonku léta semínka. Kvetoucí nať routy vonné trhejte za slunných dnů během dopoledne, kdy už oschla ranní rosa. Kůži si preventivně chraňte dlouhými rukávy a používejte rukavice. Z routy můžete mít sklizeň i dvakrát do roka, kvalitnější bude ale ta první v červnu.

Nať se seřezává v místech, kde končí zdřevnatělá část stonku. Sušte ji nejlépe v průvanu, obden ji obracejte a počítejte s tím, že bude schnout pomalu. Usušenou nať skladujte v dobře uzavíratelné nádobě. Snadno totiž natahuje vzdušnou vlhkost.

Jak pěstovat routu vonnou

V zahradnictví si můžete koupit malé sazeničky nebo si routu vypěstovat ze semen, které se vysévají na jaře. Z velkých rostlin je jednoduché nasbírat semena a vypěstovat si z nich rostliny.

Routa se množí také řízkováním nebo dělením rostlin na podzim. Sazenice se vysazují na vzdálenost 30 na 40 centimetrů.

Routa má ráda teplé, slunečné stanoviště, chráněné před větrem. Daří se jí v lehké, dobře propustné půdě s dostatkem vápníku. Je odolná proti mrazům, ale při holomrazech bude potřebovat přikrýt chvojím nebo slámou.

Je to stálezelená rostlina, takže jí na podzim a za bezmrazých dnů prospěje mírná zálivka. Pravidelným seřezáváním na podzim si rostliny udrží pevný tvar.

Routa je i koření nebo repelent

Jemně nasekané lístky routy se mohou přidávat jako koření například do tučných masitých jídel, k měkkým sýrům nebo do tvarohových a sýrových pomazánek. Podrcená semena jsou zase výtečným kořením na zvěřinu; lze je přidat také do marinád pro grilovaná masa.

Routa se zároveň používá jako přírodní repelent a osvěžovač vzduchu. Vůni této bylinky nemají rádi komáři, mouchy a odpuzuje i moly. Stačí dát sušenou routu v látkovém pytlíčku do šatníku. Vůně routy odradí od návštěvy vaší bylinkové zahrádky dokonce i kočky.

Všude kolem nás rostou i další zajímavé a prospěšné rostliny. Níže najdete více článků zaměřených na téma, jak upevnit své zdraví díky darům přírody.

tag

Bylinky pro zdraví

Zobrazit všechny