Jak obohatit zahradu? Vyvýšené záhony mají své výhody i nevýhody

Záhony do pasu

Velmi vysoký záhon nabízí velice pohodlné pěstování. Musí být ovšem jen tak široký, abyste bez problému dosáhli do jeho středu.

Pro pěstování zeleniny ho můžete založit jako elegantní kompost. Pokud bude stát na trávě, odstranění drnů není nezbytné (tráva pod vrstvami materiálu zajde), ale má své výhody. Do záhonu se o to rychleji nastěhují půdní rozkladači. Na dno můžete položit pletivo proti hrabošům (vždy použijte propustný materiál) a poté vrstvu větví pro lepší provzdušnění. Dřevo se bude postupně rozkládat a zadržovat vodu.

Dále záhon vrstvěte stejně jako kompost a počítejte s tím, že materiál časem slehne. Pokud možno střídejte rozmanité materiály, přičemž takzvané hnědé, bohaté na uhlík (listí, sláma, štěpka) by měly převažovat, aby materiál nehnil bez přístupu vzduchu. Nakonec přidejte 15–30 cm silnou vrstvu vyzrálého kompostu nebo kvalitní zahradní zeminy, ve které budou kořenit rostliny. (Pokud máte spoustu již zralého kompostu, záhon můžete samozřejmě celý naplnit i jím). Záhon bude sloužit po mnoho let, i poté, co se materiál rozloží. Stačí vždy zjara doplnit vrstvu zralého kompostu.

Jak se dá kouzlit na zahradě s letničkami? Inspirujte se

Díky tomu, že se organický materiál postupně rozkládá, zahřívá odspodu kořeny. Teplo milují například rajčata, okurky, papriky, lilky, melouny. Zjara se záhon prohřeje rychleji i díky slunci, které se opírá o stěny. Než pominou poslední mrazíky a budete moci teplomilnou zeleninu vysadit, stihnete již vypěstovat a sklidit i mladé saláty, ředkvičky, roketu či kopr. Postupně zrající kompost plodinám zároveň poskytuje hojnou zásobu živin. Za suchého léta může vysoký záhon vyžadovat častější zálivku. Na druhé straně je díky složení velmi bohatý na humus, který dovede vodu mimořádně efektivně zadržovat.

Pro pěstování suchomilných rostlin, například středomořských bylinek, je třeba záhon připravit odlišně. Spodní část vyplňte až ze třetiny drenáží, například jemným štěrkem nebo hrubším pískem. Velmi prospěšné je také dřevěné uhlí, které zároveň slouží jako zdroj minerálů s postupným uvolňováním. Poté přidejte směs kompostu, písku a zahradní zeminy.

Lehce vyvýšené

Přínosné mohou být i jen lehce zvýšené záhony, které je snazší vybudovat a naplnit. Ideální jsou pro snadné pěstování bez rytí. Jako nízká obruba poslouží například obyčejná prkna široká 15 cm. Měla by být silná alespoň 2 cm. Zapusťte je do rýhy hluboké 5 cm a v rozích přibijte nebo přišroubujte k dřevěným hranolům. Využít však můžete i další materiály.

Z čeho je postavit?

Dřevo působí na zahradě přirozeně a záhony z něj vybudujete poměrně snadno a rychle. Vyžaduje však ošetření kvalitním, zdravotně nezávadným impregnačním prostředkem, životnost ale závisí i na druhu dřeva. Zevnitř můžete přidat ochranu v podobě nopové fólie (nopy směřují ke dřevu, které tudíž větrá), spodní vrstvu dřeva lze izolovat rovněž od země. Můžete využít silnější prkna, která budou kotvit na hranolech v rozích, dále staré trámy i kulatinu loženou vodorovně nebo svisle ve stylu palisády.

Z cihel lze stěny záhonů postavit podobně jako klasické zdi. Maltou můžete spojit i vhodné, nejlépe ploché kameny. Pro suchomilné rostliny se velmi hodí vyvýšený záhon z oboustranné suché zídky, tedy z kamenů bez malty. Stěny však budou širší, a kvůli stabilitě by měly také nahoře mírně ustupovat směrem dovnitř záhonu. Základy, ať už z cihel nebo kamenů, musejí každopádně kotvit v udusaném, stabilním štěrkovém loži.

Alternativou suché zídky je využití gabionu. Kromě kamenů může drátěný koš naplnit i dřevo, zbytky cihel, hliněné střepy. Stejně jako v suché zídce se i v něm ukryjí mnozí užiteční živočichové.

Cestu k dokonale zelené trávě zná málokdo. Přidat se k úspěšným však těžké není

Dosti nákladným, avšak zajímavým, trvanlivým a prostorově úsporným materiálem jsou pláty kovu. V moderní zahradní architektuře je oblíbený corten, jehož cíleně zkorodovaný vzhled nabízí hřejivé barvy a výtečnou trvanlivost.

Novinkou jsou stěny z plastů, které mohou být i recyklované, velmi trvanlivé a překvapivě dobře vyhlížející.
Nepříliš trvanlivé, zato velmi půvabné jsou ohrádky z proutí – využít můžete pruty vrbové i lískové. Jednotlivé dílce lze uplést nebo již hotové zakoupit.

Na dlažbě či terase

Na rozdíl od truhlíků a květináčů nabízejí rostlinám skutečně velkorysé zázemí. Umožní například pěstovat rajčata u jižní stěny domu, kde budou přesahem střechy chráněny před deštěm, a tudíž i houbovými chorobami. Díky teplu, které se zde násobí, přinesou výtečnou, sladkou úrodu.

Pokud však záhony nejsou propojeny s volnou půdou, fungují v podstatě jako obří květináče. U jejich základny je proto nutné ponechat odtokové otvory na přebytečnou vodu a spodní část naplnit drenáží.

Vysoké záhony

Výhody

• Nabízejí řešení na těžké, jílovité půdě, která nesvědčí skoro žádným rostlinám.
• Zeminu v nich snadno přizpůsobíte potřebám zvolených rostlin, například kyselomilných zahradních borůvek a brusinek.
• Mohou velmi zajímavě dotvořit vzhled zahrady, stát se samy o sobě architektonickými prvky.
• Rostliny jsou v nich lépe chráněny před slimáky i před plevelem.
• Dobře založené vysoké záhony není třeba rýt. Velmi vysoké záhony umožňují pěstování bez ohýbání zad.
• Záhony založené jako kompost produkují teplo, a poskytují tak rostlinám kromě spousty živin i spodní vyhřívání. Navíc je mohou před přízemními mrazíky ochránit už jen samotnou výškou.

Nevýhody

• Je třeba vybudovat bytelné ohrazení.
• Na naplnění budete potřebovat dostatek materiálu. Čím vyšší a prostornější záhon bude, tím více ho pojme.
• Za suchého léta může záhon snáze vysychat.