„Vnímáme zápal a chuť pomáhat přicházející od kolegů mediků a dalších studentů zdravotnických oborů. My sice nemáme vzdělání zdravotníků, ale vynikáme v budování vztahů s veřejností i marketingovém uvažování, proto jdeme alespoň do ulic mezi lidi,“ vysvětluje Jakub smysl anticovidových hlídek.
Ty sestavuje kreativní tým Heštek! (pojmenovaný podle výrazu pro klíčové slovo v internetovém prostředí, vyjadřovaného i symbolem #) z Vysoké školy podnikání a práva. Studenti ze Slezské Ostravy si dávají druhý listopadový pátek hodinu po poledni sraz nejprve u Nové Karoliny, kde fasují potřebou výbavu.
„Joj, smrdí!“
„Od partnerů máme dvacet litrů dezinfekce do postřikovačů, na tři stovky kapesních lahviček s dezinfekcí, roušky, rukavice a reflexní vesty,“ popisuje pedagog i mentor Marcel. Zároveň zdůrazňuje, že studenti jsou vzhledem ke svému zaměření „sami vlastními šéfy“ a je na nich, jak se s kontakty s lidmi popasují.
Vybírají čas, kdy se obyvatelé moravskoslezské metropole vracejí domů z práce, vyrážejí k zastávkám městské hromadné dopravy u zdejších nemocnic. „Dejte pokoj! Mám toho od rána dost,“ dostává se jim nejedné odpovědi. Bodejť, když nevědomky oslovují rovněž zdravotnický, stále dekontaminovaný, personál…
„Fajne na ruky, ale tu malu do kapsy nechu, mam svoju,“ podotýká senior na točně trolejbusů na Fifejdách. Dospělí na zásoby vlastní dezinfekce upozorňují studenty pravidelně. Ovšem temperamentní partička omladiny přijímá plastové lahvičky s radostí, jen postřik na své ruce komentuje pokřikováním: „Joj, smrdí!“
Situace se opakuje v Porubě či Vítkovicích: S úsměvem odmítající zdravotníci, zpočátku rozpačití, pak vděční kolemjdoucí a cestující. Alena, Katka a Honza patřící k platformě Heštek! vše fotí, natáčejí a umisťují na sociální sítě. „Alespoň jsme poukázali na hygienická opatření a přispěli k boji s koronavirem,“ dodávají.
