Vítkov se tak po Jeseníku a Osoblaze stal další „odlehlejší“ lokalitou v Moravskoslezském kraji, kam jedou zdravotníci s vakcínami proti koronavirové nákaze. Fronta padesáti zájemců je u zadního vstupu do kulturního domu (náhradního místa za náměstí kvůli špatnému počasí). Uvnitř se zapisuje, v sanitce venku píchá.

„Já půjdu až kolem oběda, to tam může být méně lidí,“ říká štamgast Stoupa už s pivem v ruce. „Zajdeme na jehličku…“ táhne Jarek ke kulturnímu domu partnerku Martinu. Jsou z Ostravy, v Kružberku mají chatu a na nákupech ve Vítkově zjišťují, že je naočkují i tady v zásadě na počkání. Ještě si mohou vybrat; jednu dávku Pfizer, anebo dvě Johnson & Johnson.

„Ani náhodou, nohama napřed!“ láteří naopak Petra s odznakem s heslem „Seru na očkování! Tečka!“ Mobilem natáčí podle svých slov ovce, pod nohama jí běhá čtyřletý syn Alex a posměšně pokřikuje cosi o premiérovi. Po chvíli překonává i premiérovu ochranku a pokládá mu (nezodpovězený) dotaz, dá-li vakcínu vlastní dceři?

V porovnání s očkováním přímo pod nosem pak vítkovští zůstávají poněkud liknavější k popelnicím na tříděný odpad zdarma. „Začali jsme je nabízet ve stejný den, asi o tom lidé ještě neví. Máme jich díky dotaci 850, můžeme v případě zájmu pokrýt všechny rodinné domy ve městě i místních částech,“ uvádí starosta Pavel Smolka.

Komu velké věci z první srpnové středy ve Vítkově unikají, zoufat nemusí. Popelnice dává radnice stále a mobilní očkovací tým je tu za tři týdny zase. Jen místní v souvislosti s vakcinací dodávají, že sociálně slabí jsou obalamucení antikampaní a názor sotva změní.