Pokus o nalezení krypty iniciovalo několik zasvěcených lidí z Bílovce, kteří měli indicie z několika málo pramenů. Kastelán bíloveckého zámku Eduard Valeš, který se snaží dávat do posloupnosti dějiny bíloveckého panství, pro Deník uvedl, že naposledy do krypty podle záznamů, které objevil, vstoupil v roce 1915 nějaký rakouský důstojník. Pak měla být krypta zabezpečená proti vstupu.

Centrum Nového Jičína.
Kulturní dům jako volební téma v Novém Jičíně. Jaká jsou ta další?

„Od profesora Ulfa Brossmanna, člena krajanského spolku Alte Heimat Kuhländchen, jsem dostal povídání o bíloveckém kostele, které sepsal jeho strýc. Tam je záznam o té kryptě a jsou tam zmiňované osoby, které tam byly pohřbené. A to nemohl tenkrát zjistit z matrik. Musel tam asi fyzický sestoupit někdy ve třicátých letech minulého století,“ uvedl Eduard Valeš a připomněl, že císař Josef II. dekretem zrušil pohřbívání do krypt, takže ostatky posledních majitelů panství Sedlnitzkých museli přemístit do hrobky ve Velkých Albrechticích.

Snaha nebyla samoúčelná

František Kolář, archeolog z Národního památkového ústavu v Ostravě, v úvodu setkání v kostele sdělil, že úkolem bude pokusit se zmapovat interiér z hlediska přítomnosti nebo nepřítomnosti podzemních prostor.

„Oslovili jsme proto jihočeskou firmu Geo-cz, která má bohaté zkušenosti z geofyzikální prospekce a následného kamerového průzkumu. Ta snaha není samoúčelná, souvisí s tím upozornit bíloveckou veřejnost a turisty na to, že ve městě stál hrad přestavěný na zámek a hradní páni, kteří ovlivňovali život ve městě, a kostel, který postavili, si zvolili za své pohřebiště. Máme doloženo od poloviny patnáctého století, že v kostele byli pohřbeni z řad pánů z Vladěnína, později Oderští z Lidéřova, Pražmové z Bílkova a nakonec Sedlničtí z Choltic. To, že v kostele se nachází krypta jako pohřebiště těchto rodů, dokládají nepočetné zmínky ve vlastivědné literatuře. Ty zmínky jsou ale velmi vágní,“ nastínil František Kolář a dodal, že v roce 2015 při archeologických pracích při kanalizaci objevili něco, co vypadalo jako zazděný vstup zvenčí do krypty, která by se měla nacházet v oblasti presbytáře.

Ilustrační snímek.
Na křeslo senátora pro Novojičínsko si dělá zálusk sedm kandidátů

Zástupci společnosti Geo-cz nejprve geofyzikálním přístrojem prozkoumali podlahu presbytáře geofyzikálním přístrojem, který měl ukázat, jestli se pod podlahou nenacházejí nějaké anomálie. Jiří Šindelář, geoinformatik z firmy Geo-cz, řekl, že na anomálie narazili na dvou místech v presbytáři v ose kostela. „Ani jedna z nich neodpovídá tomu očekávání velké krypty. Spíše jsou to menší prostory do dvou metrů šířky. Třetí anomálie není jistá, ten signál je relativně malý a máme spíše podezření, že se jedná o hůř zhutněné zásypy,“ doplnil Jiří Šindelář.

Krátce před polednem pracovník firmy vyvrtal do podlahy kostela první díru, kterou prostrčil kameru. Na monitoru počítače a na plátně, na nějž byl obraz přenášen, se objevil hrob se stěnami z cihel, v němž byly patrné ostatky jednoho člověka. Délka hrobu byla okolo dvou metrů. Na dalším místě kamera odkryla další, podobně velký prostor, tentokrát kamenný. Ten byl ale z větší části zasypaný.

Odhalení vitráže se znakem Frenštátu pod Radhoštěm ve vestibulu místní radnice ve středu 31. srpna 2022.
Vitráž se znakem Frenštátu zdobí historickou radnici. Jako na radhošťské kapli

Nakonec se pracovníci firmy rozhodli provést ještě třetí sondu, a to za oltářem. Pod zhruba metr vysokou vrstvou zeminy a betonu se objevil další prostor, k jehož prozkoumání museli použít lepší kamerové zařízení a tudíž i zvětšit otvor pro jeho prostrčení. Snaha se vyplatila.

Kamera postupně ozářila kamennou kryptu o rozměrech zhruba čtyři krát dva metry. V jednom jejím místě bylo také viditelné schodiště, kudy se do krypty vcházelo a pravděpodobně i zazděný vstup zvenčí, o němž hovořil František Kolář. Žádné ostatky se v kryptě ale nenalézaly. Kdo a kam je převezl, se asi nepodaří zjistit. František Kolář poznamenal, že z hlediska výzkumu je absence ostatků možná škoda, avšak z hlediska případného pozdějšího využití krypty jako turistického lákadla je to velká výhoda.