Pokus o nalezení krypty iniciovalo několik zasvěcených lidí z Bílovce, kteří měli indicie z několika málo pramenů. Kastelán bíloveckého zámku Eduard Valeš, který se snaží dávat do posloupnosti dějiny bíloveckého panství, pro Deník uvedl, že naposledy do krypty podle záznamů, které objevil, vstoupil v roce 1915 nějaký rakouský důstojník. Pak měla být krypta zabezpečená proti vstupu.
„Od profesora Ulfa Brossmanna, člena krajanského spolku Alte Heimat Kuhländchen, jsem dostal povídání o bíloveckém kostele, které sepsal jeho strýc. Tam je záznam o té kryptě a jsou tam zmiňované osoby, které tam byly pohřbené. A to nemohl tenkrát zjistit z matrik. Musel tam asi fyzický sestoupit někdy ve třicátých letech minulého století,“ uvedl Eduard Valeš a připomněl, že císař Josef II. dekretem zrušil pohřbívání do krypt, takže ostatky posledních majitelů panství Sedlnitzkých museli přemístit do hrobky ve Velkých Albrechticích.
Snaha nebyla samoúčelná
František Kolář, archeolog z Národního památkového ústavu v Ostravě, v úvodu setkání v kostele sdělil, že úkolem bude pokusit se zmapovat interiér z hlediska přítomnosti nebo nepřítomnosti podzemních prostor.
„Oslovili jsme proto jihočeskou firmu Geo-cz, která má bohaté zkušenosti z geofyzikální prospekce a následného kamerového průzkumu. Ta snaha není samoúčelná, souvisí s tím upozornit bíloveckou veřejnost a turisty na to, že ve městě stál hrad přestavěný na zámek a hradní páni, kteří ovlivňovali život ve městě, a kostel, který postavili, si zvolili za své pohřebiště. Máme doloženo od poloviny patnáctého století, že v kostele byli pohřbeni z řad pánů z Vladěnína, později Oderští z Lidéřova, Pražmové z Bílkova a nakonec Sedlničtí z Choltic. To, že v kostele se nachází krypta jako pohřebiště těchto rodů, dokládají nepočetné zmínky ve vlastivědné literatuře. Ty zmínky jsou ale velmi vágní,“ nastínil František Kolář a dodal, že v roce 2015 při archeologických pracích při kanalizaci objevili něco, co vypadalo jako zazděný vstup zvenčí do krypty, která by se měla nacházet v oblasti presbytáře.
Zástupci společnosti Geo-cz nejprve geofyzikálním přístrojem prozkoumali podlahu presbytáře geofyzikálním přístrojem, který měl ukázat, jestli se pod podlahou nenacházejí nějaké anomálie. Jiří Šindelář, geoinformatik z firmy Geo-cz, řekl, že na anomálie narazili na dvou místech v presbytáři v ose kostela. „Ani jedna z nich neodpovídá tomu očekávání velké krypty. Spíše jsou to menší prostory do dvou metrů šířky. Třetí anomálie není jistá, ten signál je relativně malý a máme spíše podezření, že se jedná o hůř zhutněné zásypy,“ doplnil Jiří Šindelář.
Krátce před polednem pracovník firmy vyvrtal do podlahy kostela první díru, kterou prostrčil kameru. Na monitoru počítače a na plátně, na nějž byl obraz přenášen, se objevil hrob se stěnami z cihel, v němž byly patrné ostatky jednoho člověka. Délka hrobu byla okolo dvou metrů. Na dalším místě kamera odkryla další, podobně velký prostor, tentokrát kamenný. Ten byl ale z větší části zasypaný.
Nakonec se pracovníci firmy rozhodli provést ještě třetí sondu, a to za oltářem. Pod zhruba metr vysokou vrstvou zeminy a betonu se objevil další prostor, k jehož prozkoumání museli použít lepší kamerové zařízení a tudíž i zvětšit otvor pro jeho prostrčení. Snaha se vyplatila.
Kamera postupně ozářila kamennou kryptu o rozměrech zhruba čtyři krát dva metry. V jednom jejím místě bylo také viditelné schodiště, kudy se do krypty vcházelo a pravděpodobně i zazděný vstup zvenčí, o němž hovořil František Kolář. Žádné ostatky se v kryptě ale nenalézaly. Kdo a kam je převezl, se asi nepodaří zjistit. František Kolář poznamenal, že z hlediska výzkumu je absence ostatků možná škoda, avšak z hlediska případného pozdějšího využití krypty jako turistického lákadla je to velká výhoda.
30
1
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Vlasta
Kondice
Celebrity
TN.cz
