Tato akce k Vánocům ve slezské metropoli neodmyslitelně patří. Navzdory větrnému, chladnému počasí a dešti se sněhem, dorazila ke břehům Sádráku, jak se jezeru mezi Opavany často přezdívá, spousta lidí.
Cedule je informovala o tom, že teplota se „vyšplhala“ na 1,5 stupně Celsia, voda měla 3,5. Náročné podmínky ovšem od koupání neodradily desítky otužilců, kterým byl na hladině k dispozici vodní bar, kde si mohli dopřát panáka na zahřátí.
Zhruba čtvrthodinová akce i letos naplnila očekávání, a to i přesto, že ve vodě chyběla její zakladatelka a hlavní organizátorka Hana Herberová.
„Letos jsme nepočítali, že to vůbec uděláme. Narodilo se nám totiž miminko a máme to teď velmi časově náročné. Zvažovali jsme, že akci zrušíme, ale je na ni velký ohlas. Všichni se ptali, zda opět proběhne. Vzhledem k pomoci dalších otužilců se nám Opavský rampouch povedlo zrealizovat také v tomto roce,“ komentovala.
Tradiční vánoční akce má pro ni hlubší smysl.
„Moje babička na sádrovně měla tragickou nehodu a pro mě to je taková vzpomínka. Každý rok si sem přijdu na ni vzpomenout. Popřeji si pěkné svátky s ostatními lidmi, dostanu se na vzduch a udělám něco pro zdraví,“ vysvětlila Hana Herberová, která se běžným smrtelníkům pokusila přiblížit, jaké pocity zažívá člověk, jenž si jde zaplavat do takto chladné vody:
Na Štědrý den před polednem se na Stříbrném jezeře v Opavě uskutečnil už devátý ročník otužilecké akce s názvem Opavský rampouch.Autor: Deník / Petr Dušek
„Pro otužilce to žádná změna není, jelikož se chodí pravidelně dvakrát do týdne otužovat. Pro běžné smrtelníky jde o velký šok. Teď byl problémem vítr, tělo se v něm rychleji ochlazovalo a voda byla v podstatě teplejší než vzduch. Pocitově to je těžké. Záleží, jak dlouho ve vodě jste. Pokud jde o chviličku, nijak zvlášť se to neprojeví. Při delším pobytu vám začnou mrznout ruce, nohy a chlad vaším tělem prostupuje velmi rychle.“
O tom, že má otužování blahodárný vliv na lidské zdraví, zakladatelka Opavského rampouchu vůbec nepochybuje. Během deseti let, co tuto zálibu provozuje, se o tom přesvědčila na vlastní kůži.
„Bývala jsem hodně často nemocná, trpěla jsem na angíny, a proto se dala na otužování. Musí se začínat opravdu pomalu. Tělo je postupem času odolnější a odolnější. Když jsem se otužovala pravidelně, nemoci se mi vyhýbaly,“ uzavřela krátké povídání.