„S velkou pravděpodobností se jedná o škody způsobené medvědem,“ uvedla Gabriela Fojciková, vedoucí oddělení ekologie krajiny na třineckém magistrátu. Obce i proto zveřejnily, jak postupovat v případě, že chráněné šelmy zaútočily na hospodářská zvířata a včelstva.

Vše o medvědech v Beskydech

Na území CHKO Beskydy, která je zároveň evropsky významnou lokalitou velkých šelem, byly v posledních dvaceti letech let nejčastěji zaznamenány útoky vlků na hospodářská zvířata – především na ovce, méně na kozy a novorozená telata. Spíše výjimečně útočili na hospodářská zvířata a na úly medvědi.

Od loňského roku však v CHKO a jejím okolí medvědích škod výrazně přibylo, a to v souvislosti s výskytem mladé medvědice Emy, která je od dubna sledovaná pomocí telemetrického obojku. Ta se ale teď nachází mimo region, za škodami na Jablunkovsku stojí jiná šelma.

 

„Současné medvědí škody ve Slezských Beskydech svědčí o tom, že podobně se chovají i jiní mladí medvědi a že k těmto škodám bude pravděpodobně docházet i v budoucnu,“ podotkla Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

Majitelé hospodářských zvířat a včelstev na území republiky i mimo CHKO mají nárok na finanční náhradu škody. Musí ale splnit několik podmínek – například přizvat ke škodě také veterináře, který mu vydá veterinární potvrzení o tom, k jaké škodě na hospodářských zvířatech došlo. Podmínkou pro obdržení náhrady je, aby chovatel měl svá zvířata v době škody v uzavřeném prostoru.

Novinkou je, že stát bude hradit náklady na zabezpečení chovů proti dravcům a šelmám. Vyplácení stoprocentní dotace schválila České republice v těchto dnech Evropská komise. Veškeré žádosti o hrazení preventivních opatření na zabezpečení chovů hospodářských zvířat proti vlkům, medvědům, rysům a jestřábům budou mít po aktualizaci pravidel nárok na stoprocentní výši podpory.

„Je dobře, že se navýšení podpory z Operačního programu Životní prostředí podařilo prosadit. Chápeme, že pro chovatele je těžké vidět zvířata, napadená velkou šelmou, je to pohled, kterému jsme si v posledním století odvykli. Doufám, že stoprocentní podpora bude pro chovatele motivací, aby si svá stáda aktivně zabezpečovali,“ míní František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny.

To, že včelíny a úly nejsou v CHKO Beskydy obvykle zabezpečené proti útoku medvědů je podle ochránců přírody vcelku pochopitelné – ke škodám způsobených medvědem na včelstvech došlo v Beskydech za posledních asi dvacet let jen výjimečně. „V současné době však zejména v odlehlých částech Beskyd útoky medvědů na včelstva přibývají. Včelaři by proto měli s výskytem medvědů počítat a pokud možno škodám předcházet zabezpečením svých včelstev,“ podotkla Dana Bartošová.

ODBORNÍCI ZKOUMAJÍ MÍSTA VÝSKYTU

Odborníci v terénu zpětně ověřují lokality, kde se medvědice podle telemetrických dat zdržovala. “Díky tomu jsme zjistili nejen to, jaká místa vyhledává k odpočinku, ale také čím se medvědice živí. Často jsme nalezli rozhrabané mraveniště, poobracené kameny a rozhrabané pařezy, kde hledala hmyz. Medvědice také v lese aktivně vyhledává schované zásoby bukvic od myšic. Také jsme nalezli několik poškozených mladých lip, u kterých byla stržená kůra. Tato aktivita souvisela s konzumací lýka plného mízy,” uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu z Hnutí DUHA Olomouc.

Medvědice podle něj konzumovala i daňka. Vědcům se ale nepodařilo prokázat zda byl její kořistí nebo se jednalo o úhyn. Stejně jako jiní medvědi, ani medvědice v Beskydech občas neodolala vůni medu a poškodila několik úlů. “Ukazuje se tedy, že medvědice se v tuto roční dobu živí potravou, která je běžná i pro ostatní medvědy žijící v Karpatských pohořích,” dodal Bojda.

V případě, že by se medvědice začala opakovaně pohybovat v intravilánech obcí, odborníci ve spolupráci s uživateli místních honiteb začnou s plašením šelmy, zatím to ale nebylo potřeba. Experti zároveň doporučují, aby veřejnost sama předcházela možným konfliktům a nenechávala volně přístupné odpadky, a tam, kde je to technicky možné, chránila včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky.Taková ochrana je v zemích s výskytem medvědů běžná a účinná.

V BESKYDECH MŮŽE BÝT PĚT MEDVĚDŮ

„I když se medvědice pohybuje většinou v lese, stále platí, že je to velké zvíře, které vyžaduje respekt. Prosíme proto obyvatele i návštěvníky Beskyd, aby se medvědici nepokoušeli najít, nepřibližovali se k ní a zároveň nenechávali v okolí lidských sídel odpadky, které by ji mohly lákat. A zároveň platí, že medvěd je zvíře, které do zdejších lesů patří, stejně jako rys a vlk. Na tom, že se zde pohybuje, není nic výjimečného, počet medvědů v oblasti Beskyd se v současnosti odhaduje na dva až pět,“ uvedl František Jaskula z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

“Díky telemetrickému obojku můžeme pohyb a aktivitu medvědice permanentně monitorovat. Uvidíme, zda zůstane na území České republiky nebo bude cestovat dále,“ řekl Filip Zięba ze Správy polského tatranského národního parku. “Aktuálně je medvědice nejzápadněji žijícím jedincem z celé karpatské populace. Nevíme však, odkud přišla. Dálkový rozptyl jedinců je z hlediska konektivity populací v Karpatech velmi důležitý,” dodal Zięba.

Šelma na Vsetínsku

Medvědice na podzim páchala na Vsetínsku velké škody na hospodářských zvířatech a včelstvech a jevil známky částečné ztráty plachosti. Během dvou měsíců zabila pětapadesát ovcí, dvě kozy, jednoho králíka a zničil deset úlů. V některých případech se dostával ai do uzavřených objektů. Velká část poškozených chovatelů neměla svá zvířata dostatečně zabezpečená. Včelaři své úly neměli nijak zabezpečeny v 90 procentech zjištěných škod.

Na základě přetrvávajících škod vydal Zlínský kraj i Správa CHKO Beskydy výjimku o povolení odchytu konkrétního jedince medvěda. O odchyt se pokoušeli určení pracovníci postupně v Hostýnských vrších a následně ve Vsetínských Beskydech. Nebyl však úspěšný, neboť medvěd se pohyboval na rozsáhlém území. Během dvou měsíců se pohyboval ve čtyřech horských celcích (Javorníky, Vizovické vrchy, Vsetínské Beskydy a Hostýnské vrchy) na ploše zhruba 1100 kilometrů čtverečních.

S příchodem zimy jeho aktivita v podobě vzniku škod slábla a podle ochránců přírody se dalo předpokládat, že se medvěd přesune do odlehlejších částí hor. Což se také stalo.